Host NaPokraji - Karel Ševčík

Na jaře jsem vystavoval v Kratochvíli, v jedný skvělý kavárně v Olomouci. Po vernisáži s náma šel do Ponorky i dlouholetej kamarád Karel Ševčík. 
Diskuse s ním byla zajímavá, dlouhá, jiskřící, chápavá, konstruktivní, veselá a já už ani nevím jaká. Ale z velký části byla o fotkách. O cestě, kterou si razí, o zarputilosti, o vzorech a inspiracích. O smyslu toho co děláme. 

A bylo mi jasný (Františkovi vedle mě taky), že Karel NaPokraji nemůže jako host chybět.
Normální "kurátor" výstavy by se na tomto místě rozkecal a rozebíral autorovo dílo. 
Já nejsem normální, natož kurátor, já jsem Chuligán, takže tímto své povídání končím.
Kochejte se, užívejte si. 



Už dlouho žádná ozva nezní...



Už dlouho žádná ozva nezní

ti v uších proto

že

slabá je milá tvá

neschopná

řídit života svého

otěže.


Nemá už k tomu víc

co ještě dodat

ti

pustila dávno již

veselá

tělesné schránky své

oprať

i.

na sklonku letních úplňků



ten strop je blízký víku truhly
po stěnách stíny koček jdou
a tvoje oči aniž uhly
se s těmi mými neprotnou
snad nastal čas jít skládat uhlí
zaplašit vrány podzimu
jenomže mně se dávno nechce
šetřit si kabát na zimu
listí už stejně neshrabu…
to radši předtím nežli vstanem
půjdu se zlehka projít ránem
zahradou plnou dlouhých stínů
nehnutě černých jeřábů


Kam dál? Oblíbené příspěvky