V pokoji bez dveří...



V pokoji bez dveří
vzpomínky vadnou
dávná vzplanutí tíží
srdce chřadnou

Není už popela
nehřeje peřina
nehledá tajemství
tvá ruka u klína

Zbytečná slova
stravují těla
zakletá ústa však
mluvit by chtěla

falešné odrazy

život ve falešných odrazech
pod střechou co se tváří jako nebe
ve čtyřech pobouraných zdech
v průvanu slov ze kterých zebe
...
natáhnout obě ruce pro pomoc
zjistit že pravda je jinde než byla prve
že není den ale dávno temná noc
s hvězdami v kaluži čerstvé krve


úplněk v lednu



zlehka se projít zimní travou

jako když vlci za potravou


a toho třpytu nadýchat se

po ukončení noční práce


trochu se otřít blízko smrti

jak ptáci k ledu přimrznutí



Host NaPokraji - Oto Sládek



Minimalismus s ...
maximálním ...
účinkem ... OTO 
SLÁDEK ...

... ráno zvedá hlavy ...
a všechny tvé pocity ...
se tlačí tam a zpátky ...
Apollinaire ukrytý v
přístavu ... vypluje ...

... když léto odcházelo
s posledními cvrčky ...
a ona si četla na terase
... churavěl anonymní
svobodou ... 

... v šedých polích ...
byli černí pastýři ... a
červený polibek ... byl
obnovený rytmus ... v
zimním městě ...

... Kdo světlem projde
... co říkáš ? ... slova
jsou sestra, co hladíš
ve vlasech ... kdo
světlem projde ...
zanechá klíč i stesk ...


... Paříž je krajina
náznaků ... vítr pokouší
anděly ... a v podzemí
.... pomeranče bijí na
spánky mladých
námořníků ...


... a možná to není
brána ... ale zmrazené
okamžiky štěstí ...
a možná průzračná
rafinovanost dychtění



... noční Goya ... pod
lampou je pustá duše
snadnou kořistí ... a vítr
ve vlasech ti češe
chryzantémy ...

Kam dál? Oblíbené příspěvky