A budou jen stíny bez těla
mýt hlavy svoje v potoce
v zdech stromů hrana křivá
dnem zpívat začne hluboce
Tu píseň sladkou něžnou
co z útrob bodce vytéká
ta mana s chutí režnou
je dávno v duši člověka
už svoje drahé přikrýváme...
už svoje drahé přikrýváme
ticho je vrbám nad potokem
kam kdosi mrštil bludný kámen
na měsíc, který jedním okem
spí podrásaný mezi keři
potom co vypil tůni k večeři
snad příliš brzy už se šeří…
to podzim tluče rýčem do dveří
Bezbřehé zátoky porostlé mechy...
Bezbřehé zátoky porostlé mechy
pohltí navěky všechny mé vzdechy
S nezbytnou lítosti budu pak sledovat
přemnohé múzy co stihl jsi milovat
Host NaPokraji - Katarína Orešanská
Nekonečně inspirativní Katarína Orešanská a báseň, která inspiruje ji samotnou...
ve starým bytě po dědovi
Ve starým bytě po dědovi
civím jak někdo, kdo se dozví,
že týdny spí už spánkem věčným
a zapomněl se na konečný.
Dal jsi mi, Bože, ženu krásnou,
bez ní je místnost tmavá, pustá.
Až nade mnou tu díru zhasnou,
kéž zdají se mi její ústa...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Ruku v ruce tvé tělo v objetí točí se v kole sladkobolně cit v půli pasu svazuje až sráží vaz a slibuje že v kraji za duší ... -
Welcome to the show Jednoho dne Rudy razantně vstoupil na scénu českých fotoserverů - vyvěsil fotografii s americkou vlajkou, na ko... -
A budou jen stíny bez těla mýt hlavy svoje v potoce v zdech stromů hrana křivá dnem zpívat začne hluboce Tu píseň sladkou něžnou ... -
Kdybych chtěl vyfotografovat, jak pojídám chrousta, žádného chrousta bych k tomu nepotřeboval. Stačil by mi vlastní prst, světlo a nějaká z... -
Jsem snovač snů. Co to znamená? To se těžko vysvětluje. Lepší bude, když vás vezmu s sebou a ukážu vám to. Musíme počkat do veče... -
Na úvod týhle dnešní vernisáže bych klidně mohl zkopírovat text, který jsem napsal u výstavy Zdeňka Janského. Ale já jsem si řekl ne. ... -
21.1.2011. Jablonec nad Nisou. Koncert Psích Vojáků. Filip Topol ještě otírá rukávem krev z kláves, poslední akord, opona. Do šatny pak ... -
Situace je ještě komplikovanější. V té hře je až příliš mnoho postav. Nezná je všechny, přestože je sama tou hlavní.. Zdánlivě říd... -
už svoje drahé přikrýváme ticho je vrbám nad potokem kam kdosi mrštil bludný kámen na měsíc, který jedním okem spí podrásaný m... -
Nekonečně inspirativní Katarína Orešanská a báseň, která inspiruje ji samotnou...