Ještě než do mě bodneš...

 

Ještě než do mě bodneš

a krk můj sevřeš v dlani

snad naposledy lehneš

si do důlku pod jamkami

Tam trpké plody mého břicha

snad znásobí tvou zlobu

snad budeš otcem mého ticha

snad znova zas a znovu

zdánlivé umírání

 

je to jen zdánlivé umírání

andělé spící s kurvičkami

na větvích stromů jako ptáci

je to jen zdánlivé umírání

když táhnou tiše uličkami

v dálce na křídlech se nám ztrácí

krátká báseň o podzimu

 

Zrovna, když zvonilo děvčátko odvedle,

vážně jsem přemýšlel, co ještě přestát.

Neboj se... Řeklo mi nápadně pobledlé.

Už to jde za náma po střeše města.

Sám v masce pudla na dětským hřišti

 

Sám v masce pudla na dětským hřišti

žiju svý životy. Minulý, příští...

Životy, v kterejch má zpravidla navrch

i pes, co o růži kušnu si natrh.

Host NaPokraji a vítězka soutěže na fb stránce Top fotografie (téma emoce/portrét) - Anna Rzounková Marková

https://www.facebook.com/topfotky/

Je mi 40 let. Pracuji v kanceláři. Kromě focení mě teď chytlo malování. :D Ale to mi opravdu moc nejde. Drží se mě to ale stejně, jako když jsem začínala fotit. Fotím nějakých deset let. Jsem absolutní samouk. Manžel mi vysvětlil jak s časem, clonou, iso a od tý doby jsem na foťaku na manuálu.