Host NaPokraji - Milena Uličná

"Nevím, jestli fotografie kradou duši, ale mám je ráda. Ptali se mne, proč fotím...Protože nějak musím. Od doby, co se mi před pěti lety narodila dcera, je pro mne focení určitou formou terapie a mám na tom zvláštní druh závislosti...Protože obě milujeme les, nějak samo mě to přivedlo k focení ukrytého lesního světa...Plného kouzel..." Milena Uličná



Ráda své fotografie doplňuje verši Jana Skácela. 
Kdybych měl vybrat jednu báseň, která se mi při prvním pohledu na její fotografie vynoří z šera, 
byla by to:



nedopalky a dívčí stuhy




v kapse jen nedopalky a dívčí stuhy
poslední pohled z války s obrázkem duhy
za uchem cigaretu po padlých druzích
co do kanálu smetu jak točím se v kruzích

Hórovo oko šílenství



Dokážeš-li pohlédnout za bránu smrti, staneš se moudrým.
Nedokážeš-li pohlédnout za bránu smrti, přestože ses o to pokusil, staneš se šíleným.

Zůstaneš-li naživu, bude tě provázet Beatrice nebo Vergilius. Jen šílení vidí věci zapovězené. Jen nepříčetní a moudří procitnou. Do světa, kde smysly člověka neošálí a kde bolest pije se plným chřtánem jako láska z jednoho poháru.

Ale ta výheň uvnitř a ledový pot tě sežerou.

Ať tak či onak, i v těchto požehnaných stavech můžeš jít do krčmy.

o padlých vládcích



smutný zbytek koruny
které zbyly jen bodavé hroty
láká lidi z komuny
a užitečné idioty

Kam dál? Oblíbené příspěvky