na sklonku letních úplňků

ten strop je blízký víku truhly

po stěnách stíny koček jdou

a tvoje oči aniž uhly

se s těmi mými neprotnou

snad nastal čas jít skládat uhlí

zaplašit vrány podzimu

jenomže mně se dávno nechce

šetřit si kabát na zimu

listí už stejně neshrabu…

to radši předtím nežli vstanem

půjdu se zlehka projít ránem

zahradou plnou dlouhých stínů

nehnutě černých jeřábů

Ve ztemnělé kavárně...

Ve ztemnělé kavárně

červené stěny

mísené hovory a možná i

steny

podivní muži tu pod stolky

malují

červeným vínem zlým

portréty ženy

Obrysy obrazů

ňadra těch hlav

plují po parketách

co stohlavý dav

Mísí se navzájem pijákům pod nohy

vědouce kterému vzaly by dech

prohrané sny co po vínu

přebolí

ve tvářích zažehnou

poslední vzdech

Punk´s not head

6.8. 2016

Procitl jsem na setmělých jatkách. Světelný kužel ze stropu protínal a řezal prasečí hlavy v šeru kolem mne. Neviděl jsem celá těla, jen mlhavé obrysy v místech doteku světla. To světlo se chvělo v podobné křeči jako prasečí těla. A na hácích, vzdáleně podobných Kristovu kříži první golgotské noci, visely žebra a kýty. Klečel jsem na holé, studené podlaze a zkoprněle civěl na tu stínohru.

Předsmrtný tanec rypáků. Rypáčí tango.

A do toho hrála punková hudba. A cinkaly krígle s pivem.

Popel a dým do našich očí.

...

.