Sběrné prostorovosti






25.11. (z vlastních deníků pro Lázeňský host)

Rád bych mlčel přede všemi. Mlčet lze i výmluvně nebo hlasitě. Rovněž lihuprostě. Osobně patřím k vyznavačům mlčení sotva zaznamenatelného, jako když se sněhová vločka snáší do peřiny. Od rána se koupu v mléce. Chytám obrazy kolem sebe jako jazyk chameleona své saranče. Řev Žižkova, bazary s harampádím, poblitá herna na Lipanské vyplivující posledního zoufalého hráče do mrazivé ulice. Polorozpadlé pavlačové činžáky kolem tratě pod Vítkovem. Studená bílá, na kterou je krátký i arcilapka Žižka se svým hřímajícím mečem na kopci. Odpoledne holešovický DOX, útočí na mě ženy v bikinách. Uklidňuje mě přítomnost postmoderního Ježíše zn. Baťa, který je z kříže sleduje s jistou dávkou rozvernosti. Bílé prostory, procházím jimi jako ve snu a před fotografováním si nechávám tou bělobou prostoupit celou mysl. Tou bělobou cupitají černé myši, piští a vedou mě do kantýny, kde mi drobná blondýna za barem připomíná ženu z fotografie na protější stěně. Večer, jako když hodíš zrní do dvora a zapomněls, že včerejšího dne jsi všechny slepice pobil. Horká medovina a sen o roztažené noční Praze s růžovými Američany. Růžová a černá jsou barvy značně kompatibilní. Gud najt, pink frojd!


6 komentářů:

  1. Krásne si to vymyslel. Videné i prečítané super ...
    palo

    OdpovědětVymazat
  2. Kurňa to je stylový psaní! Uplně si ten Žižkov po letech zas vybavuju a asociuju se svými vzpomínkami.
    Série fotek dobrá, pro mě nejvíc ta poslední a kompoziční drobnovsuvka v LHR.

    OdpovědětVymazat
  3. nádherné povídání k dokonalým fotografiím. Mě oslnila zejména druhá svou skvělou kompozicí. Kdo umí...

    OdpovědětVymazat
  4. Martine, Klobouk dolů před Tvými deníky a psaním. S těmi fotkami je to neskutečně kompatibilní. Moc rád jsem tady (několikrát) pobyl.

    OdpovědětVymazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky