2+2+2




8.4. 2005 (z vlastních deníků pro Lázeňský host)

Ve vzduchu je cítit smrt. Není to dotek bolesti ani smutku, spíše něco velmi intenzivního. Město v nepohybu, strnulé a mrtvé jako Pompeje. Zůstali jen holubi, stovky a tisíce holubů zaplňují prázdný prostor mezi židovskými domy, snášejí se ze střechy Staré synagogy. Kdyby to byli supi, bylo by to ještě věrohodnější. Je to zvláštní pocit, když město umře. Jen na Józefa Dietla vidím dva rabíny s dlouhými pejzy a klobouky.

Nad večerem monstrózní pochod polských fotbalových rowdies městem. Nic podobného jsem v životě neviděl. Mírně podnapilí skinheadi s klubovými vlajkami a baseballovými pálkami skandují jednohlasně: Karol Wojtyla! Karol Wojtyla! Někteří drží v ruce svíce nebo obrázek svatého otce. Na skle mléčného baru Smakosz na Rondo Matecznego visí pomačkaný plakát Jana Pavla II. se štítkem Agroprint Praha 7 Kčs. Vidím fanoušky obou hlavních rivalských krakovských klubů: Wisly Krakow a Crakovie. Je to téměř k neuvěření, protože je známo, že když se tyhle dva tábory za normálních okolností střetnou, nezůstane zub na dásni. Teď ovšem obávaní rowdies kráčejí jako jehňátka ruku v ruce, ve společném dojetí, jako nekonečný kroutící se had se plazí večerním městem, od Floriánské až po Muzeum Narodowe. Před Arcibiskupským palácem je obrovské pole svíček. Táhne se v půlkruhu podél Plantů a ze západu tak svírá Staré město. Zdálky to vypadá jako lávové pole. Jsou v něm černé stezky, ostře oddělené od žhnoucích ploch, a po těch stezkách proudí lidé, mají skloněné hlavy, většinou mlčí, pokládají další svíce, obrazy, kříže... je to velice silný obraz. Polsko je zemí katolického mysticismu. Mysterium tremendum je cítit na každém kroku. Dozvídám se, že na Bloniach bylo dnes 800.000 lidí. Město Krakov má 700.000 obyvatel. Napadlo mě, že mít v Krakově svíčkárnu, manafakturu na svíčky, musí být fantastický byznys. Jen za poslední týden měli polští svíčkaři větší obrat než za celý Wojtylův pontifikát.

7 komentářů:

  1. Karol Wojtyla byl pojem asi nejen pro katolíky. Byl mi zvláštně sympatický, odmyslíc si to pozlátko a divadlo kolem, snad že byl Slovan, snad byl jaksi tatíkovský, nevím.
    Fotka skvělá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ho měl rád, protože byl vždycky víc člověkem než papežem, byl laskavý a... máš pravdu, tatíkovský :-)

      Vymazat
  2. Jen zírám a na slovo se nezmohu,jen zírám Martine!

    OdpovědětVymazat
  3. Silná, velmi silná věc. Ne věc - děj, myšlenka, něco neuchopitelného. Paráda. :)

    Díky za to. Štěpán Šupka

    OdpovědětVymazat
  4. Fotka smutnokrásna, ako i text ...
    Som si to spočítal, a myslím, že som si dal všetkých 5 dohromady :-)

    Super.
    palo

    OdpovědětVymazat
  5. Fotka je báječná.
    Představuju si před očima ten příběh, scénu... Síla. Wojtyla byl někde jinde. Nad vším. Spojoval nespojitelné, porazil zdánlivě neporazitelné...
    Současný odcházející byl jen úředník (s prominutím).

    OdpovědětVymazat
  6. very interesting, creative image!

    OdpovědětVymazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky