Jsme si blízcí jako prve...



JSME SI BLÍZCÍ JAKO PRVE
ač důvod je mi záhadou
nosíš z kapek mojí krve
náhrdelník pod bradou

Starý věnec z mého hrobu
usušilas na čele
místo něj teď zdobí skobu
polštář z naší postele

V obálce máš moje vlasy
starý obraz chmurný
mezi ňadry schovala jsi
klíček od mé urny

Slova, která jsem ti říkal,
napsal někdo po zdech
z naší lásky zbyl jen výkal
uhořelý povzdech

(J.H. Krchovský)

5 komentářů:

  1. krásné foto Františku a báseň mi připomíná Erbenovu svatební košili. Spolu to výtečně ladí

    OdpovědětVymazat
  2. Takové trochu depresivní. Nevím jestli je to tím textem, nebo až zašedlým bévéčkem, ale pocit tu je.
    Nicméně obraz ve své podstatě, nápadu, kompozici jest pro mé oko dobrým!

    OdpovědětVymazat
  3. u mě výborná záležitost, Františku - jo a mail jsem dostal, díky za něj, mám teď děsnou rachotu, ale brzy se snad zmátořím a něco napíšu...

    OdpovědětVymazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky