Procházka urnovým hájem


Někdy na tebe myslím
když v podzimních ránech
plazím se vlhkým listím
po hrobkách na Olšanech

Občas tě i potkám
když se tvůj obraz nerozdvojí
směješ se mrtvým fotkám
všem, jen ne té mojí

Jednou ti vyznám lásku
a budeš-li mít zájem
pozvu tě na procházku
urnovým hájem

Zatím mne však drtí
skutečnost tíživá
že ač nejsi po smrti
tak přesto nejsi živá


(J.H. Krchovský)

7 komentářů:

  1. Es precioso y triste a la vez. Un saludo sincero.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně to nepřijde smutné, jen krásné. E.

      Vymazat
  2. Je těžké dohnat Krchovskýho až pod povrchy, přijmout a vnímat co opravdu napsal...Není to jen "hřbitovní" slovtvůrce, není to jen povrchová ponurost. On je vlastně často velmi optimistický.
    A tobě pomohlo tentokrát ostřejší světlo, které se ti šine obrazem, dostat pod plazivou náladu s rudým zásahem(jak jinak u tebe) kapku optimismu.

    OdpovědětVymazat
  3. Hmm tedy - pěkně a báseň jak dělaná - dobré Františku :)

    OdpovědětVymazat
  4. Krásně se to doplňuje!
    Lenka

    OdpovědětVymazat
  5. ta špetka rudý se k tomu Krchovskýmu náramně hodí... je to něco, co trošku zabolí, něco hluboko... obraz i text moc fajn

    OdpovědětVymazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky