ZLÁ(sky)





Z lásky se léčívám nálevem z utopenců, 
včerejším ležákem, salátem Bible... 
Za oknem panny jdou, bílé a bez mládenců, 
jejich zpěv vábí mne ode dna kýble. 

V myšlenkách vyje mnou daleko nad topoly, 
co asi která z nich pod šaty skrývá? 
Ta, co je uprostřed, na pryčně mezi koly, 
ta ze všech nejhezčí... ta není živá. 

Nechte mi, dívenky, tu sivou holubici, 
ať ještě pro dnešek bledne v mém domu... 
V domu, kde mřelo se mečem a po přeslici, 
samotou pro lásku... a láskou k tomu! 

4 komentáře:

Kam dál? Oblíbené příspěvky