Svět lidí za oknem a radostné hry dětí...
Mlčím svým stínům jsem parapet od hoven...
Co jsem to jenom chtěl, ptám se již napotřetí...
Co jsem to jenom chtěl? Jo, vlastně nejít ven...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
9.4. 2018 Posbíral jsem ocásky a jejich stíny přidal do hrnce. Z probouzejícího se jarního světla jsem uvařil vývar. Když jsem ten obr... -
/pro Marii noc jako holka s dlouhým nožem mi nahá sedá u rohože a každým jarem sem vrací démoni mých deviací to kdybys př... -
Na naší poslední vernisáži NaPokraji 5 jsem mluvil o tom, že pro mne osobně je smysl Pokraje v alternativě k veřejným fotografickým č... -
Kdysi jsem si tím taky prošel, nebolelo - hadička byla kluzká a akorát v zatáčkách to bylo nepříjemné. Jediné co bylo strašné - v... -
jak ze dna hrobky bílá váza odjištěná kulovnice ošklivý úsměv staré psice kterou jsem pro strach neodvázal tak se má matka na... -
Následující text je z pera Venduly Čepicové, fotografie obstaral z archivu Jirka Trnka. Ačkoli Desáté Tiché úterý bylo mým prvním Tichý...
Neber si ty narozeniny zas tak moc...
OdpovědětVymazatSvětlolap...
LIBI,..
OdpovědětVymazatnarozeniny jsem asi zmeskal,...
... a před domem to světlo bolí ...
OdpovědětVymazatTy mi rozumíš!
VymazatVýborné, Františku.. ;-)
OdpovědětVymazatSvětlo ...tma....tvar...moc hezké ....
OdpovědětVymazatPS :aj bez vlasů to bude dobré :-)
Byl čas kdy jsem se díval vzhůru do oken a záviděl jen to teplo světel v kuchyních a ten radostný smích plných pokojů,vzal jsem to možná jinak ale taky zůstávám :) Krásná
OdpovědětVymazatto je jedna z tých, keď sa mi nechce ani rozprávať, ani počúvať ... ani nebyť ...
OdpovědětVymazatak, tak jedine ako marginália :-), super