Svět lidí za oknem a radostné hry dětí...
Mlčím svým stínům jsem parapet od hoven...
Co jsem to jenom chtěl, ptám se již napotřetí...
Co jsem to jenom chtěl? Jo, vlastně nejít ven...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Miláčku, prosím tě, vezmi mne daleko, třeba jen na výlet jídelním vozem. Až tam, kde jeřábi zpívají nad řekou, anebo alesp... -
všechna ta chvíle je zalitá v jantaru v přeletu draka nad ztichlým náměstím v barový stoličce vržený proti zdi v břízách a ... -
Vlasy mi šediví a brada prokvétá, cítím se jako host na vlastním karu... Ještě mi chvíli hraj... já budu poeta, Ty bílá v... -
Vladimír "Valokuva" Hudeček /1980/ Pražský rodák žijící v Kroměříži. Za život vystřídal několikero povolání, z nichž ne... -
Májový úplněk mi prohřívá kosti, až matčin obraz ze zdi tiše vyje... Brzy už! Za chvíli přijdou mí nejlepší hosti... Prasta...
Neber si ty narozeniny zas tak moc...
OdpovědětVymazatSvětlolap...
LIBI,..
OdpovědětVymazatnarozeniny jsem asi zmeskal,...
... a před domem to světlo bolí ...
OdpovědětVymazatTy mi rozumíš!
VymazatVýborné, Františku.. ;-)
OdpovědětVymazatSvětlo ...tma....tvar...moc hezké ....
OdpovědětVymazatPS :aj bez vlasů to bude dobré :-)
Byl čas kdy jsem se díval vzhůru do oken a záviděl jen to teplo světel v kuchyních a ten radostný smích plných pokojů,vzal jsem to možná jinak ale taky zůstávám :) Krásná
OdpovědětVymazatto je jedna z tých, keď sa mi nechce ani rozprávať, ani počúvať ... ani nebyť ...
OdpovědětVymazatak, tak jedine ako marginália :-), super