O smrti zdá se mi s úsměvem debila,
který se nad ránem, aniž by procit,
probouzí s výkřikem hrůzy, by nebyla
nakonec přespříliš útlounká v bocích.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
o svaté Anně bloudil jsem v polích opilý hledaje dvojitou jabloň sovy už nad ránem uspaly mladé a kolem nic nežli klamavá vůně ... -
21.1.2011. Jablonec nad Nisou. Koncert Psích Vojáků. Filip Topol ještě otírá rukávem krev z kláves, poslední akord, opona. Do šatny pak ... -
Básníci ticha (poets of the silence) básníci samoty (poets of the loneliness) básníci mlčení (poets of the silence) básníci beze slo... -
že prý se musí zeptat mámy šílí snad? včera bez ptaní mne naběhlými bradavkami šimrala šedí ve skráni a potom polkla...jako... -
(z poznámok) vpíjam sa sa do tvojich svalov akoby som bol exot tu v tejto strune malinký obraz necitlivý ťah prstom tr...
Výborné...
OdpovědětVymazatMoc pěkné...text mě, ač asi neměl pobavil.....představuji si úsměv debila :-)
OdpovědětVymazat... v. oslovujúce ... a bude asi "štíhlá jako vosa v pase..." (Manon) ... hm ...
OdpovědětVymazat