Vysvobození

...čeho, z čeho, od čeho nechám již na fantazii ctěného diváka










Kráčím z bludiště...



18.12. 2013 (z řeholních deníků pro Lázeňský host)

Prosincové mlhy pod mou kůži. Zaryjou se a vyjou. Na dlažbu padá můj podpatek a zvoní, nikoli hranou, ale poněkud depresivním očekáváním. V ponorce bývá temno a úzko, ale tahle ponorka je přívětivá a námořníci umí nalévat. V labyrintu, uvnitř... svítání a soumrak, v tichém chladu a mezi chvějícími se prsty. Lidé jako plovoucí ostrovy, bez směru a bez cíle. Kráčejí s maskami smějících se bestií. Největší bestie ze všech jsem já. Umím se vysmívat sám sobě, cynicky a krutě. Kráčím z bludiště...

Čtyři z tří před vámi...


Tak jako každý den po půlnoci zrána,
všechny mé touhy k tobě ještě sílí.
Tvá bytná varovala, ač je stará panna,
čtyři z tří před vámi už se oběsili...

Novoroční


Kohout mne neplaší, ať jak chce krákoře,
po mladým životě ve skříni kostra...
po loňským praseti ještě krev na dvoře,
v komoře přebejvá poslední ostrá...


Kam dál? Oblíbené příspěvky