Kohout mne neplaší, ať jak chce krákoře,
po mladým životě ve skříni kostra...
po loňským praseti ještě krev na dvoře,
v komoře přebejvá poslední ostrá...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Miláčku, prosím tě, vezmi mne daleko, třeba jen na výlet jídelním vozem. Až tam, kde jeřábi zpívají nad řekou, anebo alesp... -
všechna ta chvíle je zalitá v jantaru v přeletu draka nad ztichlým náměstím v barový stoličce vržený proti zdi v břízách a ... -
Vlasy mi šediví a brada prokvétá, cítím se jako host na vlastním karu... Ještě mi chvíli hraj... já budu poeta, Ty bílá v... -
Vladimír "Valokuva" Hudeček /1980/ Pražský rodák žijící v Kroměříži. Za život vystřídal několikero povolání, z nichž ne... -
Májový úplněk mi prohřívá kosti, až matčin obraz ze zdi tiše vyje... Brzy už! Za chvíli přijdou mí nejlepší hosti... Prasta...
Krásná!
OdpovědětVymazatskvělá práce
OdpovědětVymazatTěšil jsem se na ní U Magora... Nevadí dočkám se příště.
OdpovědětVymazatMimochodem je výborná
Fotka fajnová, báseň skvělá! :-)
OdpovědětVymazatMoc pěkné.....oboje :-)
OdpovědětVymazat