Kohout mne neplaší, ať jak chce krákoře,
po mladým životě ve skříni kostra...
po loňským praseti ještě krev na dvoře,
v komoře přebejvá poslední ostrá...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
až když si vybíráš z kterého mostu možná tě přikryje dlaněmi ale není to sestra milosti s krásnými koleny ani stařena s rukama ... -
Ida Marie Hornová je prostějovská básnířka a fotografka. Její aktuální počin se jmenuje Míjení a jedná se o soubor fotografií, který vzni... -
Na naší poslední vernisáži NaPokraji 5 jsem mluvil o tom, že pro mne osobně je smysl Pokraje v alternativě k veřejným fotografickým č... -
Na jaře jsem vystavoval v Kratochvíli, v jedný skvělý kavárně v Olomouci. Po vernisáži s náma šel do Ponorky i dlouholetej kamarád Karel ... -
Na úvod týhle dnešní vernisáže bych klidně mohl zkopírovat text, který jsem napsal u výstavy Zdeňka Janského. Ale já jsem si řekl ne. ... -
jak ze dna hrobky bílá váza odjištěná kulovnice ošklivý úsměv staré psice kterou jsem pro strach neodvázal tak se má matka na... -
o svaté Anně bloudil jsem v polích opilý hledaje dvojitou jabloň sovy už nad ránem uspaly mladé a kolem nic nežli klamavá vůně ... -
/pro Marii noc jako holka s dlouhým nožem mi nahá sedá u rohože a každým jarem sem vrací démoni mých deviací to kdybys př...
Krásná!
OdpovědětVymazatskvělá práce
OdpovědětVymazatTěšil jsem se na ní U Magora... Nevadí dočkám se příště.
OdpovědětVymazatMimochodem je výborná
Fotka fajnová, báseň skvělá! :-)
OdpovědětVymazatMoc pěkné.....oboje :-)
OdpovědětVymazat