Kohout mne neplaší, ať jak chce krákoře,
po mladým životě ve skříni kostra...
po loňským praseti ještě krev na dvoře,
v komoře přebejvá poslední ostrá...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Welcome to the show Jednoho dne Rudy razantně vstoupil na scénu českých fotoserverů - vyvěsil fotografii s americkou vlajkou, na ko... -
21.1.2011. Jablonec nad Nisou. Koncert Psích Vojáků. Filip Topol ještě otírá rukávem krev z kláves, poslední akord, opona. Do šatny pak ... -
Žena. Chvíli jsem přemýšlel, co o autorce a její tvorbě říci, a napadlo mě, že použiji právě a jen to jediné slovo. Netřeba to zbytečně o... -
Jsem snovač snů. Co to znamená? To se těžko vysvětluje. Lepší bude, když vás vezmu s sebou a ukážu vám to. Musíme počkat do veče... -
Kdybych chtěl vyfotografovat, jak pojídám chrousta, žádného chrousta bych k tomu nepotřeboval. Stačil by mi vlastní prst, světlo a nějaká z... -
Kdysi jsem si tím taky prošel, nebolelo - hadička byla kluzká a akorát v zatáčkách to bylo nepříjemné. Jediné co bylo strašné - v... -
Ty a já to je dům na tekoucím písku blíží se vojáci noci blíží se vojáci noci k pomalému skoku nutí auta která projíždějí ven... -
Na úvod týhle dnešní vernisáže bych klidně mohl zkopírovat text, který jsem napsal u výstavy Zdeňka Janského. Ale já jsem si řekl ne. ...
Krásná!
OdpovědětSmazatskvělá práce
OdpovědětSmazatTěšil jsem se na ní U Magora... Nevadí dočkám se příště.
OdpovědětSmazatMimochodem je výborná
Fotka fajnová, báseň skvělá! :-)
OdpovědětSmazatMoc pěkné.....oboje :-)
OdpovědětSmazat