Tullamorské břehy nás přijmou za své.
Stáváme se součástí slivovických zátočin.
Vládne nečas a my máme potřebu se schoulit pod mírnější vody perlivé paní.
Pohltí nás moře plné válek?
Máme právo na návrat v přílivu?
Nebo nás vítání vodních mas vezme s sebou do mokrého domova?
Je tu vlhko a nevlídno.
Je tu prázdno a v hrdle bublá..
Ten text... fotka až v závěsu, a přitom stále dobrá...
OdpovědětVymazatDěkuji....
VymazatSedím U Magora a dopřávám si ten luxus, že ještě tři hodiny nedělám. Hraje Lou Reed a dýmka mi dělá okolo hlavy báječnej kruh chtěný samoty. Tullamorský břehy mne objaly a to Tvoje psaní vsakuju, několik těch sousloví Ti docela závidím, je to pro mne asi nejlepší Tvůj text. Fotka sedí.
OdpovědětVymazatFotka dobrá. Jednodušší ale dobrá.
OdpovědětVymazatTen text mi přijde hodně novoroční, láme se v něm dění, čas...
Přesně tak, Jirko.. Pár hodin po půlnoci.. :-) Díky!
Vymazattextík převládá nad fotkou, nádherně se čte
OdpovědětVymazatDíky, Jirko! :-)
VymazatJsem tu ještě jednou viditelný, jinak již po několikáté. Obdivuju to psaní...
OdpovědětVymazatFrantišku, moc ti děkuji za oba komentáře! Jsem moc ráda, že se ti líbí... A ještě více, že se vracíš... :-)
Vymazat