Pořádnýho panáka...


A pořádnýho panáka tomu svatýmu na rohu
stolu putyky tam kde je díra ve stropě
a vrchní má v mordě seklou lopatu
jinak už neni možný dejchat
poslouchat ty kecy dobře si zašukat
nebo nedejbože mít rád vlastní děti


A pořádnýho panáka mu dejte
ať se napraví a nechodí furt rovně
protože vidět se v mracích nad náma
bejt řekou co je první v moři
je někdy víc než dost k tomu
aby odešel ještě krásnej

Vodami měst


18.10. 2013 (z řeholních deníků pro Lázeňský host)

Na šalupě pluji vodami měst. Od domu k domu, od výlohy k výloze, vítr v plachtách mezi ulicemi bez lidí. Zvuky, vůně a zápachy bez příčiny a bez zdroje. Samota slepce na orloji. Když neznám směr, hodím si kostkou. 1 a 2 jsou rovně. 3 a 4 vpravo a 5 a 6 vlevo. Vlastně se ani nikam nechci dostat, cesta je cíl. Schody a prudké ulice sjíždím jako u jezu po šlajsně. Večer se koupu v plachtoví svých představ a v noci má šalupa tiše brouzdá vodami městských parků. Mohu být pánem svého města. Mohu být sám.

Protiklady


12.1. 2014 (z řeholních deníků pro Lázeňský host)

Znovu se vtírá palčivá otázka: když slon přijde o chobot, doroste slonovi chobot, nebo chobotu slon? Černý a bílý kel. Stalagmit a stalaktit. Ruce mrtvoly na slunci. Hrobníkovo sémě na rozkvetlé louce. Vyrazili mi mozek z pantů a hodili do kýblu se špinavou vodou. Co nevidět s ním uklízečka vytře podlahu U kotvy. Není důvod doufat...

Kam dál? Oblíbené příspěvky