Na slavnost Vzkříšení, s popelem na víčkách,
s ranami po těle děsím se nejvíc,
aby ta zdobená sváteční vajíčka
nebyla přeci jen z prdele slepic...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Miláčku, prosím tě, vezmi mne daleko, třeba jen na výlet jídelním vozem. Až tam, kde jeřábi zpívají nad řekou, anebo alesp... -
všechna ta chvíle je zalitá v jantaru v přeletu draka nad ztichlým náměstím v barový stoličce vržený proti zdi v břízách a ... -
Vlasy mi šediví a brada prokvétá, cítím se jako host na vlastním karu... Ještě mi chvíli hraj... já budu poeta, Ty bílá v... -
Vladimír "Valokuva" Hudeček /1980/ Pražský rodák žijící v Kroměříži. Za život vystřídal několikero povolání, z nichž ne... -
Májový úplněk mi prohřívá kosti, až matčin obraz ze zdi tiše vyje... Brzy už! Za chvíli přijdou mí nejlepší hosti... Prasta...
Jasný, vím o ní už od chvíle kdy jsi ji vložil, líbila se mi hned jen jsem chtěl napsat něco víc. Je to silné,je to smutné a především je to výborné!
OdpovědětVymazatsváteční pocitovka s Tvým rukopisem... smutné a posledním veršem odlehčené zároveň...
OdpovědětVymazatPřesně jak píše Martin ...moc krásné :-)
OdpovědětVymazatZ prdelí, Františku, z prdelí... :-) Nemám sice ráda fota, která vypadají, jako bych si na procházku nevzala brýle, ale se světýlkama jo, ty můžu. Líbí moc. E.
OdpovědětVymazatFrantišku, co dodat! :-D
OdpovědětVymazat