po pláni hrůzy
ženu svý stádo koupacích kachen
pohledem přes její nohy
duní můj cval samoty
májová procházka s B.
Bílí čarodějové na protějším břehu se ještě nestihli nadechnout a v mý stopě už čmuchala láska, švihala tlapama a dejchala do mýho dechu a když sem vyčerpanej nemoh ulovit psa, řekla Pij z mojí krve, mlíka mám ještě dost. Pak jsme si v noci ve stráních lízali břicha a ta ranka na prsou mi zarůstala. To už jsem ji měl rád, byla má smečka a byly i další noci...
/z vlastního deníku, kdy znovu děkuji Martinu Dobešovi za inspiraci.../
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Ruku v ruce tvé tělo v objetí točí se v kole sladkobolně cit v půli pasu svazuje až sráží vaz a slibuje že v kraji za duší ... -
na stále stejné staré židli na kterou světlo už nesvítí jen mezi kameny sám bydlím ti co dřív viděli mě nevidí nemám dost síly stále znova...
-
Ruce tvé povedu krajinou tajně a s křehkostí vran budu ti jednou ne jedinou ženou tvých budoucích rán
-
Nekonečně inspirativní Katarína Orešanská a báseň, která inspiruje ji samotnou... -
Já a můj pes jsme hnali nocí... ozvěnou zchřadlou v našich krocích samotě hledat v parku lék společným lovem Karkulek Jedna z nich možná p... -
Nenecháš dlaně mé tě zranit přespříliš hýčkáš v sobě zlost Uváži duši tvoji na nit nezbyde z tebe ani kost -
Ida Marie Hornová je prostějovská básnířka a fotografka. Její aktuální počin se jmenuje Míjení a jedná se o soubor fotografií, který vzni... -
jsem plný básní vyzáblých jako jsou psaní na rozloučenou kdybys mi ve spaní potichu umřela zbudou tu po mně třaslavé listy -
všechna ta chvíle je zalitá v jantaru v přeletu draka nad ztichlým náměstím v barový stoličce vržený proti zdi v břízách a ...
