Lezeme si do světů a nemáme dost.
Ten vlastní nám nestačí, a
proto se vkrádáme, slídíme, zkoušíme trpělivost.
Je jen otázkou času, kdy to
praskne, kdy se vyvalí ven všechno to, co bylo doposud skryto.
Co bylo doposud
krásné, ale v novém světle zhořkne.
Chtění, sžíravé chtění.
Dopřejme nám
to.
Rozumní nechť nám to přenechají.
Jen tím nás dostanou, tím nás zničí, protože je možné, že přestaneme chtít a opět lačně pohlédneme k novému štěstí.
To je sakra pěkný - a někdy je fakt lepší nechtít vše vědět a všemu rozumět a vše vidět - tajemno se vytratí a zbude nám v tom nejlepším případě jen nuda....Líbí se mi to :)
OdpovědětVymazatČasto sa pýtam sám seba - koľko je dosť? Áno, a ešte chcenie - či chtíč, - prevádzači medzi svetmi ... - Parádna Fotka, znie, ako aj slová ...
OdpovědětVymazatSnáď trošku mimo - veľmi mám rád báseň HLAS od Charlesa Baudelaire, napísanú v r. 1866. V jednej časti píše: "Slýchal jsem dvojí Hlas, první byl tuze podlý: "Země je lahodný koláček, buď jak buď, mohu ti zpusobit radost, jež dlouho prodlí a v tobě probudí právě tak velkou chuť." Druhý mi šeptal:"Pojď daleko za poznané, daleko za možné, budeme bloudit snem." Byl jako vítr, zpěv, jenž nad písčinou vane, přeludný hvizd, kdo ví, jak přilétl až sem, až k uchu: laská je a zároveň i děsí. Pravil jsem laskavému Hlasu: "Chci!"
....
V závere pokračuje: cit. - Často mám skutečnost za klam a pak já, pěší, s nohama v jámě, zrak vstříc nebi, zvedám tvář a slyším: "Chraň své sny!" Líbezný Hlas mě těší: "Vždyť blázen umí snít lépe než rozumář!"
:-), palo.
Včera u piva mi František řekl, že se musím podívat co jsi zavěsila Na Pokraj, že je to "nářez". A měl pravdu.
OdpovědětVymazatNa jednu stranu k ní ani nepotřebuji slova, všechno je již v obraze. Na stranu druhou, slova k ní patří a vzájemně se doplňují, obraz ilustrují...
Fakt v jednoduchosti výborný.
Báječná fotografie...
OdpovědětVymazatTy jo, myslel jsem, že už jsem tady nechával stopu, protože jsem tady byl hodněkrát...ta fotografie je mimořádná!!
OdpovědětVymazat