Bílí čarodějové na protějším břehu se ještě nestihli nadechnout a v mý stopě už čmuchala láska, švihala tlapama a dejchala do mýho dechu a když sem vyčerpanej nemoh ulovit psa, řekla Pij z mojí krve, mlíka mám ještě dost. Pak jsme si v noci ve stráních lízali břicha a ta ranka na prsou mi zarůstala. To už jsem ji měl rád, byla má smečka a byly i další noci...
/z vlastního deníku, kdy znovu děkuji Martinu Dobešovi za inspiraci.../
Moc se mi líbí...(-:
OdpovědětVymazatPane, zase jste si doplnil po čase červený inkoust?
OdpovědětVymazatJako křovák hodnotím velmi vysoko, zdá se, že bych s tím měl praštit... :)
pane JO
OdpovědětVymazatVy se ale umíte sakra procházet! Velice pěkné.
OdpovědětVymazatTento spôsob mája beriem ... celé parádička ...
OdpovědětVymazatpalo
"Pak jsme si v noci ve stráních lízali břicha a ta ranka na prsou mi zarůstala." - JOOOO! Celé je to výborné! ;-)
OdpovědětVymazat