taková je U Magora neděle...


     
     A taková je U Magora neděle, před dveřma na ulici vlčák a pár jeho lidí taky tak, vzduch dole se ještě nehne včerejším kouřem, vyladěnejma kecama nočních lovců, pachem jejich a jiný zvěře a smrt pod kulečníkem zapomněla kalhotky. 
     
     Rozhrnu ten závěs, něco poklidím a první odtočený si liju přes mandle rovnou k srdci, to bodne. Představuju si, jak za chvíli přijdou bratří od Mořice, v černejch sutanách a s dušema bílejma od žalmů a já jim na stůl nosím svěcenou vodku a ty jejich tichý zdrávasy sou slabiky zoufalý něhy, protože nejmladší z nich se zamiloval do kamenný Kateřiny z rohu náměstí.


...z deníku, tak trochu....


4 komentáře:

  1. Jak bych tam byl a žil to s tebou, snad díky tomu, že vždy, kdyyž jsem tam přijel, zažil jsem to předotvíračkový pozdní ráno (kdy jiní již chystají večeři).
    Až se k tobě do šenku nahrne to kněžstvo, nezapomeň dát vědět.

    OdpovědětVymazat
  2. Ano,dá se to prožít i když jak se říká - to se musí zažít,ale - umíš to podat,cítím to...dál než v hlavě!

    OdpovědětVymazat
  3. Františku, skvělý inspirační zdroj je ten tvůj Magor. ;-)

    OdpovědětVymazat
  4. Krásná neděle Františku :-)

    OdpovědětVymazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky