Vše pro dobro...?

Přichází i odchází zároveň.
Vlastně tu ani není, ale dává o sobě vědět zvláštním způsobem.
Ulehá na prsa a dýchá z hluboka.
Nasává její vůni a okrádá o spánek.
Má pocit zvláštní síly, je přesvědčen, že se cítí poctěna.
Nevnímá její tlumený nářek, nevnímá, že se dusí.
Hladí jí po vlasech a hrdě se bije v prsa, že tu malou chudinku zachraňuje.
Je přece tak bezbranná s těma svázanýma rukama.
 V rámci jejího dobra ji vkládá do úst....
jen pro její pohodlí jí oči zavazuje...
jen pro pocit bezpečí ji ukládá...
 jen pro věčnou blaženost ji...


7 komentářů:

  1. no páni Barborko, to je něco !!

    OdpovědětSmazat
  2. ...úžasné, další fotka a text, z kterých smrdí život už zpoza rohu.

    OdpovědětSmazat
  3. Mám pocit, že sa čoraz viac otváraš - len tak ďalej Barborka ... Výborné, pôsobivé ... ...

    OdpovědětSmazat
  4. Já pořád nemám slov. Už je to víc jak tejden... Jeden z Tvých vrcholů!

    OdpovědětSmazat
  5. Krásné... viděné srdcem... to je nejvíc

    OdpovědětSmazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky