Zdrávas



Bdi, zdrávas Maria, nad svými poutníky,
křičela do noci nejedna kostra.
Já šeptám, lehaje se tvými kotníky,
kéž by se pohnuly tak metr do stran!

V poslední večeři s děvkou a se zloději
vedu tě dokola neznaje bratra
a pak tvou violu pohladím nejhlouběji,
navzdory bušení mé bytné z patra.

Navzdory bušení s úsměvem odvěkým
navždy nás oddělíš od plev a zrna...
Až budeš hotová, spočinem na věky,
spi, zdrávas Maria, synů mých plná.


4 komentáře:

  1. No, opět syrová síla.
    V textu.
    V obraze.

    Brrrrr

    OdpovědětVymazat
  2. Áno, surová sila. ..., :-).
    Výborne ...

    OdpovědětVymazat
  3. Hltám text a sjíždím obraz,neuvěřitelně se doplňují,jako vždy,velice dobré Františku.

    OdpovědětVymazat
  4. Františku, tyhle tvé kousky miluju! Skvělé! :-)

    OdpovědětVymazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky