láska z pasáže u Domu módy



Včera, když zloději sklízeli výlohy
po nočním požáru módního Dómu,
složili na dlažbu do vilné polohy
jednu z těch figurín z lesklého chromu.

Byla již životem poněkud načnutá,
když špitla do ticha nepohnouc brvou,
ať se jí nebojím a klidně začnu tak,
jako by po letech byla mou prvou.

Jako by po letech říkám jí Maličká,
i když jsi od krve a trochu zebeš
a místo maskary máš popel na víčkách,
tebe mi posílá samotný nebe!


5 komentářů:

  1. Výborná říkanka :)
    Viděl jsem ji někde trochu expresivnější. Ale takhle taky jo.

    OdpovědětVymazat
  2. No, v jednom ... - a koľko sa tam znesvätí - ... :-)
    Super ...

    OdpovědětVymazat
  3. Sakra čtení, a kdo si odloží tak krásné tělo a hloupou hlavu si nechá...

    OdpovědětVymazat
  4. Výborně... někdy si ji od tebe půjčím, jo? :-))

    OdpovědětVymazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky