báseň inspirovaná kocourem a smrtí



Jdu s holým pyjem Olomoucí,
hledaje něhu, možná soucit
a v týle cítím, že se dívá,
ta, co jde za mnou odjakživa.

Točím se k ní a do rudnoucích
rtů jejích šeptám Milostivá,
i když se dneska zdáte živá,
stále jste jenom kolemjdoucí.


8 komentářů:

  1. Proč tak ponurná báseň k tak optimistické fotografii.

    OdpovědětVymazat
  2. Tá znepokojivá ponurá atmosféra je super!

    OdpovědětVymazat
  3. Jeho veličenstvo chrličstvo chrlivé!

    OdpovědětVymazat
  4. Mi se to líbí..ale bylo by lepší, kdyby to končilo životem. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Obrazově velice, snad že kočko atmosférové!

    OdpovědětVymazat
  6. Neskutočná atmosféra, zrodená pre takéto stretnutia ... Celé je to živý organizmus ... Paráda.

    OdpovědětVymazat
  7. Fotka je výtečná! a písmenka! .. je dobré mít Milostivou na paměti...

    OdpovědětVymazat
  8. Prostě František. Beru všemi deseti. ;-)

    OdpovědětVymazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky