...někdy jsi hlínou ztvrdlou



někdy jsi hlínou ztvrdlou
v níž po jablka zarůstám
toužím ti rozervat hrdlo
za noci kdy se cítím sám

bereš mne nadarmo do úst
a potom chutnáš jako sad
s kořeny co umí dorůst
za noci v křiku kde jsem rád

za noci krve co bodá
do spánku spánkům jako běs
blázen ten vrah co nás oddá
za noci kdy tu shoří les



5 komentářů:

  1. Františku mám takovou tichou radost...

    OdpovědětVymazat
  2. Keď sa tak poobzerám okolo, aj kúsok za húšťavu, či do seba, častokrát sa pýtam - načo to všetko, tá Fotka, Poézia ... no, na toto, práve preto! Toto celé s torzom, veršami, Františku, to je nesmiernosť, veľká vec. Hm, podľa môjho ničotného názoru - výstavný kus,- ďaleko za bránami významu "výstava".
    ...

    OdpovědětVymazat
  3. Konečně jsem se prokoukal.
    Kochám se a čtu si opakovaně.
    Dává mi to smysl.

    OdpovědětVymazat
  4. Františku, asi netřeba slov. Držím pěsti! ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju... vím, že víš a líbí se mi to. To setkání zas po čase v Praze, to bude! :)

      Vymazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky