Dopisy s Davidem, část II.

Před časem zveřejnil jsem první část rekonstrukce (nebo spíš pokusu o rekonstrukci) dopisů s Davidem - k přečtení zde>>>  , nyní se konečně podařilo rekonstrukci dokončit, hlavně však pořídit potřebnou fotodokumentaci.




Jsou prázdniny a tak na psaní nemáme asi ani jeden moc času. Soudim dle toho, že odpověď přišla až začátkem září. 

Ahoj Jirko Když jsme se vrátili z Itálie, tak měl pro nás táta překvapení. Budeme se stěhovat Někam blíž k Alpám. To je bezva, víš jak rád lyžuju. Nevím jestli ti to doma vyprávěli, ale jak jsme stěhovali do Vídně, tak to bylo vlastně také na lyžích. Měli jsme zájezd do Jugoslávie a když jsme si tam zalyžovali, tak jsme jednou jeli na jinou sjezdovku a z ní jsme jeli právě do Rakouska. Nepojedete taky lyžovat do Jugoslávie? Teď je ale léto, a lyžuje se málo. Taky jsem se viděl s Arthurem, přijel s rodičema do Vídně, že prý se sem také přestěhují. Táta jim domluvil nějaké bydlení, aby nemuseli do tábora. Taky už jsem začal chodit do školy. Nechceš se sem taky přestěhovat? Spousta lidí tu mluví česky, nejenom ve Vídni, takže by jste se tu domluvili. Měj se pěkně, David

Snažím se odepsat co nejdříve.

Zůstanu před a zůstanu za...



10.10. 2015 (z řeholních deníků)

Do duté stěny. Kde se dotýkám. Do hlasu uvnitř sebe. Do tebe a do všech krajin. Tam se dotekem prolnu se stěnou a prostoupím. Zůstanu před a zůstanu za. Jsem já a já, přiložíme hrnek ke stěně a můžeme si povídat. Třeba o tom, jak si ubližujeme, nebo jak mluvíme z cesty. O nachových plachtách a mrožích se slzou na úsvitu. A s dýkou v zádech.

KT 00004


Červený kabátku kolem se toč, kolem dřevěného stolu v rytmu valčíku.
Raz dva tři, v pokoji s krásnými parketami.
Dva dva tři a krásné sny o světle, které se v mžiku oka na čele mění v noční múzu.
V přechodu přes práh do druhého pokoje.
V ruce jen cár peřiny a zbytek tepla v dlaních.
Přijeli pánové od filmu a dožadovali se svého prostoru.


Onu noc strávila v jeho pokoji v dřevěné náruči pryčen účinkujících v nejednom divadle. 

Společné žerty ohledně romantického pobytu pro dva tišily rozdmýchaný adrenalin.

Slepice za dveřmi byly rozehnány nevybíravým způsobem 

a jen reflektory bránily v neklidném spánku.


Ale my tady pracujeme!

Kam dál? Oblíbené příspěvky