Zůstanu před a zůstanu za...



10.10. 2015 (z řeholních deníků)

Do duté stěny. Kde se dotýkám. Do hlasu uvnitř sebe. Do tebe a do všech krajin. Tam se dotekem prolnu se stěnou a prostoupím. Zůstanu před a zůstanu za. Jsem já a já, přiložíme hrnek ke stěně a můžeme si povídat. Třeba o tom, jak si ubližujeme, nebo jak mluvíme z cesty. O nachových plachtách a mrožích se slzou na úsvitu. A s dýkou v zádech.

2 komentáře:

  1. Dohledám, kde poslední deník skončil svou nit... A není to třeba.
    Fotka silná. Za text a počtení díky ti.

    OdpovědětVymazat
  2. Nachové plachty... tu knihu jsem kdysi v blázinci schválně už nevrátil do místní knihovny a choval ji na srdci jako drahokam pro těžký chvíle.

    Text silnej.

    Je to pro mne osobně zážitek, že jsi zas něco vložil. Upřímně.

    OdpovědětVymazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky