Zas plíží se sem konec roku!
Tak nežli čekat na kulku,
podniknu pár vlídných kroků
a vezmu psíka z útulku,
co opuštěný u obchodu,
je na tom, jako já jsem vždy...
Vždy jednou nohou na odchodu
a druhou... vlastně pokaždý.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Fotografuji s kratšími nebo delšími přestávkami od dětství a k fotografii mě přivedl můj táta. Asi nejvíc mě ovlivnil český fotograf Jan Ság... -
Nezavřeš srdce své tajné schránky pluje mi v řece tluče mé spánky Nezavřeš dlaně ty misky vah vážním prý stejně co v... -
jen tak si tančím ve stínu stromů se světem válčím utíkám domů a zase vracím se zpět stínem kouře z cigaret světlo mi h... -
mizí klid větví, ztrácí se v davu duchů co neví, že ztrácí hlavu ztrácí se mizí, do vzpomínek jdou už dnes jsou cizí a svojí vi... -
Povalil jsem ji na zem, ležela jako opařená, pak jsem ji svlékl, zaťala nehty do mé kůže, venku sršely blesky a křídla, naježila srst ... -
Ruku v ruce tvé tělo v objetí točí se v kole sladkobolně cit v půli pasu svazuje až sráží vaz a slibuje že v kraji za duší ... -
roztáhnu závěsy z těžkého sametu pár ptačích mrtvolek do kamen nametu olíznu ucho té, co napůl ještě žije a přečtu jí něc... -
Vítek je ročník 1970. Vítek pochází ze Zlínského kraje. Vítek o sobě nerad mluví. Vítek vám ale umí zalézt do hlavy. C...
Taková pěkná zátka na uplynulej rok. Líbí se mi to!
OdpovědětSmazat"Vždy jednou nohou na odchodu
OdpovědětSmazata druhou... vlastně pokaždý.
Výborně! ;-)
Jop, paráda ...
OdpovědětSmazat