/smrti
nejmenovala se
a les byl nemocnej z ní
z něho přišla
tváře olízaný jazykama
s očima lednový oranice
vlci se báli
voněla zvednutou sukní
jako vlhký dno jezera
podpatky naboso
stoupala k mýmu bytu
žebrama schodišť
bylo to tichý
měl sem ji nejvíc
když sousedovic
zvonek řval smíchy
