bylo to tichý


/smrti




nejmenovala se
a les byl nemocnej z ní
z něho přišla

tváře olízaný jazykama
s očima lednový oranice
vlci se báli

voněla zvednutou sukní
jako vlhký dno jezera
podpatky naboso

stoupala k mýmu bytu 
žebrama schodišť
bylo to tichý

měl sem ji nejvíc
když sousedovic
zvonek řval smíchy




Kam dál? Oblíbené příspěvky