večeře

/pro B.

v tichém rozhovoru ženy a nože

k ní přicházejí synové

olízat z dlaní zbytky vlků

přináším dary v masce býka

ústy se dotýkám otevřené rány

kterou už bude po zbytek dní

hladí mi rohy plná a jistá

a ráno vstává jako první

vyhánět z koutů motýly smrti

zajít si k řece omýt krev

talíře smyje letní déšť

Po stopách

Jde po stopách, boří se do nich

po kolena

Jde po stopách, kopřivy pálí

po lokte

Jde po stopách, potkává známé

dávné

komáry a klíšťata savé! 

Jde ve svých stopách

?

kouř vyšel ústy ven...

kouř vyšel ústy ven, dvory ho vdechují

v tichosti vpletený ve vlasech závěsů

jsem jimi obydlen, jsem jimi... ještě jsem

zdravého rozumu radostí z úděsu

kdybych se vyklopil zpod okna nad půdou

zahlédnu, jak meteš za rohem dláždění

řekl bych miláčku, pro mne už nebudou

dvě bílá kolena a nebe nad nimi

zástěra stařeny dvířky se protáhla

ošklivým úsměvem do jitřních kurníků

pustota vytlouká životy rohoží

a oči jejích dcer oschnou až na víku