kouř vyšel ústy ven...



kouř vyšel ústy ven, dvory ho vdechují
v tichosti vpletený ve vlasech závěsů
jsem jimi obydlen, jsem jimi... ještě jsem
zdravého rozumu radostí z úděsu


kdybych se vyklopil zpod okna nad půdou
zahlédnu, jak meteš za rohem dláždění
řekl bych miláčku, pro mne už nebudou
dvě bílá kolena a nebe nad nimi


zástěra stařeny dvířky se protáhla
ošklivým úsměvem do jitřních kurníků
pustota vytlouká životy rohoží
a oči jejích dcer oschnou až na víku



3 komentáře:

  1. Hele sorry, že píšu až dnes...
    ale já na ní šel prostě několikrát kouknout, několikrát si báseň přečíst, abych si ji vychutnal.
    A chutná mi stále.

    OdpovědětVymazat
  2. Strýčku Františku, pamatuji spíše Tvé fotografie a teď objevuji i texty. Strýčku, Ty jsi básník...

    OdpovědětVymazat
  3. Strýčku Františku, pamatuji spíše Tvé fotografie a teď objevuji i texty. Strýčku, Ty jsi básník...

    OdpovědětVymazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky