Krajiny


Vyškrábal jsem se za město na kopeček a vstoupil tak do Krajiny. 
Pomalu se přibližuju k nedávno nalezenýmu cíli. Požádat Krajinu, abych mohl její část zaznamenat, přesvědčit ji, že fotoaparáty dávno nekradou duše. Tiše stojím, naslouchám a hledám místo, z kterého lze se Krajině nejlépe poklonit. Pozoruju ji, její křivky, záhyby, odlesky a stíny v jejích očích. Vstupuju do jejích vůní, naslouchám jejímu jemnému ševelení. Opatrně před ní stavím stativ. Pomalu se skláním k hledáčku, abych ji nevyplašil. 
Cvak. Několik fotonů lapil jsem do fotoaparátu. Ještě pár minut na sebe s Krajinou hledíme a pak se rozloučíme. Pro dnešek. 

Brzy se uvidíme.


Moje krajiny nově na : www.jiritrnka.net

3 komentáře:

  1. S pokorou ke krajině...krásně jsi zaznamenal :)

    OdpovědětVymazat
  2. Vidíš, cítiš a vieš! Krása...

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem, Jirko, úplně zapomněl, že jsem tu vlastně nenechal žádnou stopu... Krajina je mokrá nádherná holka!

    OdpovědětVymazat

Kam dál? Oblíbené příspěvky