...nemusíš se mi klanět.
...nemusíš mě uctívat.
...nemusíš mě milovat.
...nemusíš za mnou ani chodit.
Přesto tě, Člověče, mám pořád ráda.
Tvoje Krajina
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
až když si vybíráš z kterého mostu možná tě přikryje dlaněmi ale není to sestra milosti s krásnými koleny ani stařena s rukama ... -
Ida Marie Hornová je prostějovská básnířka a fotografka. Její aktuální počin se jmenuje Míjení a jedná se o soubor fotografií, který vzni... -
Na naší poslední vernisáži NaPokraji 5 jsem mluvil o tom, že pro mne osobně je smysl Pokraje v alternativě k veřejným fotografickým č... -
Na jaře jsem vystavoval v Kratochvíli, v jedný skvělý kavárně v Olomouci. Po vernisáži s náma šel do Ponorky i dlouholetej kamarád Karel ... -
jak ze dna hrobky bílá váza odjištěná kulovnice ošklivý úsměv staré psice kterou jsem pro strach neodvázal tak se má matka na... -
Na úvod týhle dnešní vernisáže bych klidně mohl zkopírovat text, který jsem napsal u výstavy Zdeňka Janského. Ale já jsem si řekl ne. ... -
o svaté Anně bloudil jsem v polích opilý hledaje dvojitou jabloň sovy už nad ránem uspaly mladé a kolem nic nežli klamavá vůně ... -
/pro Marii noc jako holka s dlouhým nožem mi nahá sedá u rohože a každým jarem sem vrací démoni mých deviací to kdybys př...
Ďakujem. ...
OdpovědětVymazatKrásný. Já si nemyslím, že by krajina přirozeně měla ráda člověka.Ten vztah musí vzniknout. Indiáni nikdy neplivali na zem, protože ji brali jako matku...
OdpovědětVymazat