...nemusíš se mi klanět.
...nemusíš mě uctívat.
...nemusíš mě milovat.
...nemusíš za mnou ani chodit.
Přesto tě, Člověče, mám pořád ráda.
Tvoje Krajina
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Miláčku, prosím tě, vezmi mne daleko, třeba jen na výlet jídelním vozem. Až tam, kde jeřábi zpívají nad řekou, anebo alesp... -
všechna ta chvíle je zalitá v jantaru v přeletu draka nad ztichlým náměstím v barový stoličce vržený proti zdi v břízách a ... -
Vlasy mi šediví a brada prokvétá, cítím se jako host na vlastním karu... Ještě mi chvíli hraj... já budu poeta, Ty bílá v... -
Vladimír "Valokuva" Hudeček /1980/ Pražský rodák žijící v Kroměříži. Za život vystřídal několikero povolání, z nichž ne... -
Májový úplněk mi prohřívá kosti, až matčin obraz ze zdi tiše vyje... Brzy už! Za chvíli přijdou mí nejlepší hosti... Prasta...
Ďakujem. ...
OdpovědětVymazatKrásný. Já si nemyslím, že by krajina přirozeně měla ráda člověka.Ten vztah musí vzniknout. Indiáni nikdy neplivali na zem, protože ji brali jako matku...
OdpovědětVymazat