hladina kaluže hnula se jen zvolna
stín staré lampy je rozlomená lžíce
nabírá můry tápající domů
kočka se stáhla k nohám popelnice
a na komínech černé vrány hnízdí
stejně tak v sukních holek z Olomouce
láska je ticho vytloukané při zdi
retko co nutí ještě nadechnout se
Ta barevnost je vskutku Františkovská! Jsem z ní nadšen.
OdpovědětVymazatSkvelá nálada v obraze, podčiarknutá veršami... Skrátka - opäť "Podívaná"... s čriepkami, s démonmi, so všetkým...
OdpovědětVymazatnádherná městská grafika... i slova
OdpovědětVymazatnádherná městská grafika... i slova
OdpovědětVymazat