20. 9. 2016 (z řeholních deníků)
Tak křehké, až se ti ruka rozklepe.
Z rozvážných slov plný močový měchýř.
Z odrazů rozechvělých poskládáš vlastní škleb.
Zámeckou komnatou na světlo boží.
Oknem schizofrenie ryjeme držkou v zemi.
Hnilobný mrk na tvé tváři.
Přesná chůze, přesné pohyby, zostřené vnímání.
V rozplihle vznešených prostorách.
Pod koucouřími drápy.
Mám rád věci protichůdné. Pavučina v open space. Hořící voda. Stonohý had.
Mám rád věci rozpolcené. Jsou odrazem mé rozpačitosti.
Mám rád alkohol.
zajímavá fotografie
OdpovědětSmazatTo je moc pěkný kus. Konečně zase něco pustil ven... On to v poslední době strašně fláká ;)
OdpovědětSmazatOn poslední dobou brousí pouze umění kotrmelců. Je dobře, že slezl ze žíněnky a naexponoval a napsal, ano!
SmazatLuboši, já jsem rád, že jsem se vůbec zmohl aspoň na tohle :-) A Františku, je mi jasné, že mi mé umění kotrmelců závidíš a rád by ses s ním předvedl například v Ponorce. No, možná Tě brzy něco z toho naučím - a žíněnku k tomu potřebovat nebudeš .-)
SmazatMně to evokuje Karla Šebka. Což je určitě dobře, to byl velký surrealista poezie a jednoho dne prostě zmizel... Uhh, zážitek to je!
OdpovědětSmazat