Nedalo mi to, a do Krajiny, která je Nečesaná, Rozcuchaná, Neupravená... jsem zase zašel.
Nejprve trochu skryt, později pak, když cítil jsem její odevzdanost, přiznal jsem se jí i k tomu, že ji znovu šmíruju svým fotoaparátem.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Miláčku, prosím tě, vezmi mne daleko, třeba jen na výlet jídelním vozem. Až tam, kde jeřábi zpívají nad řekou, anebo alesp... -
Vlasy mi šediví a brada prokvétá, cítím se jako host na vlastním karu... Ještě mi chvíli hraj... já budu poeta, Ty bílá v... -
všechna ta chvíle je zalitá v jantaru v přeletu draka nad ztichlým náměstím v barový stoličce vržený proti zdi v břízách a ... -
Vladimír "Valokuva" Hudeček /1980/ Pražský rodák žijící v Kroměříži. Za život vystřídal několikero povolání, z nichž ne... -
Májový úplněk mi prohřívá kosti, až matčin obraz ze zdi tiše vyje... Brzy už! Za chvíli přijdou mí nejlepší hosti... Prasta...
Jirko, pro mne vynikající. Pokud se Rozcuchaná dala obrazem posunout ještě dál, povedlo se to tady. Už to nejsou líbiví (v nejlepším slova toho smyslu) motýli, ale TOHLE pološero... Fakt krásné věci.
OdpovědětVymazatnadherna neupravena poezie krajiny, tohle nikdo jine neumi ani nahodou
OdpovědětVymazatDíky Rudy.
Vymazat