Růžičku? Nebo ne...



Růžičku? Nebo ne. Raděj snad lilii...
Tamhleten kalokvět je dobrý tak na hroby!
V duchu již pohlaví kolem ní ovíjím,
čím se mé těšení sčítá a násobí.

Včera mi přišel list! Má láska životní
píše, že po letech ráda by ožila.
Ať zajdu na jedno či na dvě piva k ní,
čeká mne zkažená, bujná a opilá,

mokrá i milující - od dneška napořád
touží jen spolu ať pro věky zůstanem.
Tam to je! Devátá ve třetí řadě snad,
hned vedle Háskových pod starým břečťanem.


Host NaPokraji - Hana Kučerová


Před dávnými a dávnými šesti lety, otevřel Rudy Chorvat komunitní fotoblog Showcase of Art. Jak už to tak bývá, sejdou se pak lidé, kteří se znají odjinud a lidé, kteří se teprve poznávají. Což se stalo mně a Hance. Fotoblog bohužel uskomíral, ale to nebrání tomu, aby jsme se nepotkávali dál, na jiných místech. A protože mně Hančiny fotky stále zajímají, rozhodl jsem se jí dát prostor i u nás NaPokraji.

Dokonalá infiltrace....
Nejsem fotograf.
Sama sebe bych definovala jako velmi líného příznivce fotografie. Má lenost se začala markantně projevovat se zakoupením prvního "chytrého" telefonu, který byl, dle mého zjištění, chytrý hlavně v tom, že uměl fotit. 
Pro mě v té chvíli nastalo období, kdy s sebou nemusím tahat objemnou a těžkou zrcadlovku a, nedej bože, se trápit s analogem a vyvoláváním fotek. Zároveň s leností jsem asi našla podstatu toho, co chci fotit. A tím je abstrakt přesahující do grafiky. Od malička jsem ráda malovala a focení byl takový přirozený přechod k výtvarnému vyjádření se pomocí jiné techniky. Většina mých "fotografik" je pořízena mobilním telefonem, kdy jen tak tiše sedím a čekám až za mnou světlo přijde samo a začne čarovat. 

Mrskati je budeš metlami železnými a roztříštíš je jako nádoby hliněné...

Pohledy jinam - Hajdu Tamás


Rumunského fotografa a veterináře Hajdu Tamáse neuvádím poprvé a možná i díky tomu, že jsem o něm kdysi psal na Fotobooku má v českých zemích nemálo fanoušků, kteří sledují jeho fotky. A že mně jeho fotky stále baví, přivádím ho i pro vás ostatní, kteří ho zatím neznáte, k nám NaPokraj.
Ve fotkách, které pořizuje většinou v ulicích bývalého hornického města na severozápadě Rumunska, se často potkává skromný život v zchudlém kraji se situačním humorem a absurditou. Město, které zatím nenašlo svoji novou identitu vnáší do fotografií kontrasty starého a nového způsobu života. 
Samozřejmě pak působí, že všude pobíhá spousta psů a koček, což je další téma, v kterém se prolíná autorova veterinární praxe se životem. 

Až za chvilku vstoupíte na jeho fotoblog, který v těchto dnech může oslavovat deset let od prvního vloženého příspěvku, tak mi nezbyde než vám popřát příjemné pokoukání, na fotoblog vstoupíte kliknutím na fotografii.



všechno nejlepší


sotva stačím okem mrknout
zase je tu noc Všech svatých
co kdybych to pro dnes zapích
v dívce prosté jako prkno

jíž by tolik nevadilo
s čím jsem se já dávno smířil
že dnes večer by mi bylo
ještě pěkných třicet čtyři


Kam dál? Oblíbené příspěvky