Mezidobí




Sice dnes nebyl s Kateřinou na ničem domluvenej, ale přesto se k ní šoural zasněženou Kampou. Vstoupil na dvorek domu, kde bydlela, zaklepal na okno. V tašce připravenou lahev vína a pár poněkolikátý okopírovanejch kazet ze sklepních koncertů. Prostě dnes jen nechtěl sedět doma nebo v hospodě, chtěl se bavit s Kateřinou. 
Poodhrnula záclonu v okně a dala znamení, ať jde ke dveřím. Ještě zahlédl uvnitř několik stínů, když mu otevřela, v předsíni se povalovalo snad dvacet párů bot. “Máte návštěvu?” Přiložila si prst k ústům a vedla ho dovnitř. Tiše pozdravil a sedli si spolu na zem, mezi ostatní. Naslouchali staršímu chlápkovi, dlouhej vous a vlasy hluboko pod ramena, předčítal z listu papíru, vyzýval k propuštění kamarádů z vězení. Seděli, že předávali dál knížky opisované na stroji. “Podepíšeš se pod to taky?” podívali se na sebe s Kateřinou a přikývli. 

Je to zvláštní, hřejivý pocit. Podepsal.


Byl jeden s těch dnů mezi dny svátečními a posledním dnem roku osmaosmdesátého. 

Pohledy jinam - Arslan Ahmedov


O bulharském fotografovi Arslanovi Ahmedovi jsem se dozvěděl zhruba před osmi lety, kdy jsem ho objevil díky nějakému odkazu z jiného fotoblogu. Byla to doba, v které měl kdekdo fotoblog a blogeři odkazovali na své oblíbené autory. Doba fotoblogů pomalu rozplynula, přesunuli jsme se většinou na fejsbůkové stránky, na Instagram, nebo tvoříme sbírky na géplusu… 
U Arslana rozhodně nehledejte digitální fotku, ale všechny ostatní možné záznamy obrazu na světlocitlivý materiál ano. Není to žádný experimentátor, jde najisto za tím, co chce zobrazit, co chce sdělit. Nejde o žádný retro, umělé napodobeniny (jak je populární v telefonních kurvítkách), ale o moderní, současné fotky. 
Jak řekl v jednom rozhovoru: “Transformuji skutečné, konkrétní lidi a věci do stínů, snů a fantazií, chci přinést napětí, přitažlivost a krásný smutek.” Není to tedy snad jen estetika piktorialismu, ale snad i hlubší nahlédnutí do podstaty - symbolika, poezie, bájesloví.

Na Arslanovy stránky vstoupíte kliknutím na jeho fotografie. 

Příjemné pokoukání přeju.
  


Host NaPokraji - Eva Staňková

Eva Staňková (1974). Vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Kamenickém Šenově a následně na to pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor výtvarná výchova. 

Fotografovat začala dávno poté, co již v malbě získala svébytný rukopis, dalo by se říci, že v této fázi plynule navázala a pouze vyměnila štětec za strojek s objektivem. Její bytostně ženské výpovědi jsou obrazem, co pohladí i bodne. Vždy pod povrchem.




Lidský faktor

Smutný ženský

a kdybys měla koně

/pro B. k svátku svaté Barbory, která je tou lampou v tmách



nic lepšího než nějaký básně na pokraji
ti stejně nemůžu dát přečíst
v tomhle životě
mezi dvorem plenami starostlivými sousedy
uprostřed nádobí kde zpíváš svými prsty

v chvílích kdy bytosti noci sahají po mých vlasech
ty svými vymetáš jejich zlé stíny z koutů ložnice
jsi sad dokonalého hájení
a kdybys měla koně
pili by jenom sladovou whisky



Pohledy jinam - Michael Jackson


Nejednou jste se mě ptali, kam na ty fotografy, které tu představuju chodím. Není to moc složité, jen se dívám kolem sebe na G+ a na Twitteru. Podobní si fotografové jsou navzájem provázáni různými odkazy, a tak jsem i přišel na Michaela. Prostě ho někdo retweetnul a mě jeho fotka zaujala tak, že jsem někdy před půl rokem navštívil jeho stránky.
Michael Jackson žije ve Walesu. Fotka, kterou jsem tehdy viděl zobrazovala studenou, syrovou krajinu, v které nelze jen tak jednoduše žít. Krajina vzniklá z dětské hry, s hukotem moře, s racky a zase zimou a chladem. 
Pak se ale jednoho dne Michael vykašlal na svůj Hasselblad, a začal vytvářet luminografie. Kresbu světlem na papír. Tady už obraz nevznikne krátkým stiskem spouště. Vzniká dlouho a výsledek je závislý na mnoha proměných. Obraz s obsahem čistého světla. Napadá mně použít i spojení interpretace světlem.

To je pro dnešek všechno, užijte si fotografie a luminografie Michaela Jacksona, na jeho stránky se tradičně dostanete kliknutím na některou z fotografií.



Kam dál? Oblíbené příspěvky