Pohledy jinam - Jean-Christophe Sartoris
Dnešní pohledy budou trochu stručné. Prostě jsem o následujícím fotografovi nic moc nenašel. Ale kvůli tomu se přece neošidíme o pohled na jeho fotky.
Francouzský fotograf Jean-Christophe Sartoris měl za sebou v roce 2005 šest hudebních alb a před sebou prázdno, černo. Vzal tedy do ruky Holgu a vrhnul se na fotografování. Takže tuctovej příběh z posledního desetiletí.
Ne.
Jean-Christophe se ve fotografii rozdvojil.
Jeho syté, barevné fotografie jako veřejný deník událostí, suvenýry a ilustrace života.
Černobílé jako jeho druhé já, přicházející z nitra.
Ne.
Jean-Christophe se ve fotografii rozdvojil.
Jeho syté, barevné fotografie jako veřejný deník událostí, suvenýry a ilustrace života.
Černobílé jako jeho druhé já, přicházející z nitra.
Popřeji vám tedy příjemné pokoukání - jako vždy po kliknutí fotku.
Doporučím i velmi kultivovaný Instagram >>>
A jako bonus Sartorisova ambinentní hudba. Klikni zde >>> .
Doporučím i velmi kultivovaný Instagram >>>
A jako bonus Sartorisova ambinentní hudba. Klikni zde >>> .
Páté Tiché úterý
Oloumouc je pěkný město. Žijou v něm fajn lidi. A ti dělají fajn věci.
Třeba takovej Vilém. Otevřel si čajovnu, která se vůbec nepodobá tradiční čajovně a pořádá v ní akce, který ho baví. A baví ho to, protože to baví i pár věrných návštěvníků.
Do čajovny chodí také René. René hraje v Tichých lodích. A navrhl v čajovně dělat Tiché úterky. Večery autorského čtení a alternativní hudby.
Čajovna se jmenuje Kratochvíle, je na Sokolské ulici a Tiché úterý v ní proběhlo už po páté. NaPokraji máme rádi dění na pokraji a tak teď vstoupí Tiché úterky i k nám.
Tentokrát své texty četl Vladimír Jaromír Horák a Ivosh Krejzek, zahrály Tiché lodi a Sťatý Lukáš.
Fotky pořídila Jana Navaříková.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Letní podvečer
Vladimír Jaromír Horák |
Šenkýřka líná co pivo nenosí
když mezi listy
nad klimbajícími hlavami
v korunách stromů
probleskuje slunce…
… už zase
chlastat až do zapomnění
a vychutnat si tato posvátná místa
která jsou plna nadějí
máchajících křídly
víc a víc
až do okamžiku
kdy znavená čela
tak znenadání
začnou klovat
do desky dubového stolu
večerní staccato…
když mezi listy
nad klimbajícími hlavami
v korunách stromů
probleskuje slunce…
… už zase
chlastat až do zapomnění
a vychutnat si tato posvátná místa
která jsou plna nadějí
máchajících křídly
víc a víc
až do okamžiku
kdy znavená čela
tak znenadání
začnou klovat
do desky dubového stolu
večerní staccato…
/2004)
přijdou jak vloni...
přijdou jak vloni... přesně na hromnice
do křídel větru zbité okenice
vrhají stíny na uvadlý muškát
(v kuchyni pláče moje stará služka)
to oni schválně mají bledé hlavy
kluzcí jsou jako uhynulí hadi
kouří mé vlasy sesbírané z lůžka
dáví mé jídlo, moje kočky hladí
a kdybys přišla vysvléknout mne ze sna
milovat nahlas - už to neocením
kazajka noci je mi příliš těsná
ovšem ne děsná jako probuzení
Potoky ve vlasech...
Potoky ve vlasech
zlatavé žíly
pulsují
těkají
už jenom
chvíli
nicotnou
tak malou
nemajíc ceny
v záchvěvu posledním
nastavit dlaň
která by
chytila
jedových kapek té
přesládlé krve
tvé
alespoň
pár
Host NaPokraji - Jaroslava Vlachová
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
9.4. 2018 Posbíral jsem ocásky a jejich stíny přidal do hrnce. Z probouzejícího se jarního světla jsem uvařil vývar. Když jsem ten obr...
-
/pro Marii noc jako holka s dlouhým nožem mi nahá sedá u rohože a každým jarem sem vrací démoni mých deviací to kdybys př...
-
Na naší poslední vernisáži NaPokraji 5 jsem mluvil o tom, že pro mne osobně je smysl Pokraje v alternativě k veřejným fotografickým č...
-
Kdysi jsem si tím taky prošel, nebolelo - hadička byla kluzká a akorát v zatáčkách to bylo nepříjemné. Jediné co bylo strašné - v...
-
jak ze dna hrobky bílá váza odjištěná kulovnice ošklivý úsměv staré psice kterou jsem pro strach neodvázal tak se má matka na...
-
Následující text je z pera Venduly Čepicové, fotografie obstaral z archivu Jirka Trnka. Ačkoli Desáté Tiché úterý bylo mým prvním Tichý...
