Dnešní pohledy budou trochu stručné. Prostě jsem o následujícím fotografovi nic moc nenašel. Ale kvůli tomu se přece neošidíme o pohled na jeho fotky.
Francouzský fotograf Jean-Christophe Sartoris měl za sebou v roce 2005 šest hudebních alb a před sebou prázdno, černo. Vzal tedy do ruky Holgu a vrhnul se na fotografování. Takže tuctovej příběh z posledního desetiletí.
Ne.
Jean-Christophe se ve fotografii rozdvojil.
Jeho syté, barevné fotografie jako veřejný deník událostí, suvenýry a ilustrace života.
Černobílé jako jeho druhé já, přicházející z nitra.
Ne.
Jean-Christophe se ve fotografii rozdvojil.
Jeho syté, barevné fotografie jako veřejný deník událostí, suvenýry a ilustrace života.
Černobílé jako jeho druhé já, přicházející z nitra.
Popřeji vám tedy příjemné pokoukání - jako vždy po kliknutí fotku.
Doporučím i velmi kultivovaný Instagram >>>
A jako bonus Sartorisova ambinentní hudba. Klikni zde >>> .
Doporučím i velmi kultivovaný Instagram >>>
A jako bonus Sartorisova ambinentní hudba. Klikni zde >>> .
No, perfekt...
OdpovědětVymazatTeda, ale, -hudba ma usadila, ...nemám slov, ďakujem!
Pro mně něco nového. Nádhera.
OdpovědětVymazatMám z toho obrovskou radost. Obraz, hudba, super...
OdpovědětVymazat