Potoky ve vlasech
zlatavé žíly
pulsují
těkají
už jenom
chvíli
nicotnou
tak malou
nemajíc ceny
v záchvěvu posledním
nastavit dlaň
která by
chytila
jedových kapek té
přesládlé krve
tvé
alespoň
pár
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Vladimír "Valokuva" Hudeček /1980/ Pražský rodák žijící v Kroměříži. Za život vystřídal několikero povolání, z nichž ne... -
Za zvuku hudby jedových slin tančíš na oprátce něžně a hladce nevinně jak jehně na porážce. -
Mrazivý vítr rve ze mne košili, i spodky po otci a bílé vlasy... Ne, ještě nežiju... Ne, ještě nešílím! Zatím jen hledám, kdo by m... -
Ruku v ruce tvé tělo v objetí točí se v kole sladkobolně cit v půli pasu svazuje až sráží vaz a slibuje že v kraji za duší ... -
až když si vybíráš z kterého mostu možná tě přikryje dlaněmi ale není to sestra milosti s krásnými koleny ani stařena s rukama ... -
srkaje vývar z krysích kožíšků přemítám, co mne nejvíc bolí dones mi, prosím, trochu soli a jednu břitvu, Ježíšku… a holce, k...
Pookrial som, veľmi fajn...
OdpovědětVymazatMoc pěkný, Barborko ...:-)
OdpovědětVymazatVýborný Báro. Text skvělej. Mám radost.
OdpovědětVymazatBarunko, udělala jsi mi velkou radost, potěšilas až do morku starých prochladlých kostí. Těším se a budu vyhlížet další...
OdpovědětVymazat