Potoky ve vlasech
zlatavé žíly
pulsují
těkají
už jenom
chvíli
nicotnou
tak malou
nemajíc ceny
v záchvěvu posledním
nastavit dlaň
která by
chytila
jedových kapek té
přesládlé krve
tvé
alespoň
pár
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
"Nevím, jestli fotografie kradou duši, ale mám je ráda. Ptali se mne, proč fotím...Protože nějak musím. Od doby, co se mi před pěti le... -
Kdybych chtěl vyfotografovat, jak pojídám chrousta, žádného chrousta bych k tomu nepotřeboval. Stačil by mi vlastní prst, světlo a nějaká z... -
Welcome to the show Jednoho dne Rudy razantně vstoupil na scénu českých fotoserverů - vyvěsil fotografii s americkou vlajkou, na ko... -
21.1.2011. Jablonec nad Nisou. Koncert Psích Vojáků. Filip Topol ještě otírá rukávem krev z kláves, poslední akord, opona. Do šatny pak ... -
Kdysi jsem si tím taky prošel, nebolelo - hadička byla kluzká a akorát v zatáčkách to bylo nepříjemné. Jediné co bylo strašné - v... -
Jsem snovač snů. Co to znamená? To se těžko vysvětluje. Lepší bude, když vás vezmu s sebou a ukážu vám to. Musíme počkat do veče... -
Na úvod týhle dnešní vernisáže bych klidně mohl zkopírovat text, který jsem napsal u výstavy Zdeňka Janského. Ale já jsem si řekl ne. ... -
Situace je ještě komplikovanější. V té hře je až příliš mnoho postav. Nezná je všechny, přestože je sama tou hlavní.. Zdánlivě říd...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatMoc pěkný, Barborko ...:-)
OdpovědětVymazatVýborný Báro. Text skvělej. Mám radost.
OdpovědětVymazatBarunko, udělala jsi mi velkou radost, potěšilas až do morku starých prochladlých kostí. Těším se a budu vyhlížet další...
OdpovědětVymazat