velikonoční blues osamělého hrobníka



muž s tváří lopaty obdivuje Krista
muž s tváří lopaty jednou nohou v díře
kope jen pro radost a ulehnout se chystá
se všemi se vším dokonale smířen

možná se ráno zjeví husopaskám
svěží jak březen zcela obnažený
ta jáma v zemi je přeci jenom láska
a u hrobu zase... jako první ženy


Vystavil
Štítky:

4 komentáře:

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

Kam dál? Oblíbené příspěvky

  • Co je to láska...
    Co je to láska jen dutý vzdech tři bodné rány na zádech  
  • ...
    Ruku v ruce tvé tělo v objetí točí se v kole sladkobolně cit v půli pasu svazuje až sráží vaz a slibuje že v kraji za duší ...
  • na stále stejné staré židli...
      na stále stejné staré židli na kterou světlo už nesvítí jen mezi kameny sám bydlím ti co dřív viděli mě nevidí nemám dost síly stále znova...
  • Ruce tvé povedu krajinou...
      Ruce tvé povedu krajinou tajně a s křehkostí vran budu ti jednou ne jedinou ženou tvých budoucích rán
  • Host NaPokraji - Katarína Orešanská
    Nekonečně inspirativní Katarína Orešanská a báseň, která inspiruje ji samotnou... 
  • Já a můj pes jsme hnali nocí...
      Já a můj pes jsme hnali nocí... ozvěnou zchřadlou v našich krocích samotě hledat v parku lék společným lovem Karkulek Jedna z nich možná p...
  • Nenecháš dlaně mé tě zranit...
      Nenecháš dlaně mé tě zranit přespříliš hýčkáš v sobě zlost Uváži duši tvoji na nit nezbyde z tebe ani kost
  • Host NaPokraji - Marie Ida Hornová
    Ida Marie Hornová je prostějovská básnířka a fotografka. Její aktuální počin se jmenuje Míjení a jedná se o soubor fotografií, který vzni...
  • jsem plný básní
      jsem plný básní vyzáblých jako jsou psaní na rozloučenou kdybys mi ve spaní potichu umřela zbudou tu po mně třaslavé listy
  • zalitá v jantaru...
    všechna ta chvíle je zalitá v jantaru v přeletu draka nad ztichlým náměstím v barový stoličce vržený proti zdi v břízách a ...