Ještě tě na sobě cítím
a pocit je to zvláštní
vždyť uběhlo jen pár okamžiků
kdy tisklo se tvé tělo k mému
a těžko říct
kdy přišlo zděšení
že více než na milování
je chuť na věšení
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Za zvuku hudby jedových slin tančíš na oprátce něžně a hladce nevinně jak jehně na porážce. -
Na úvod týhle dnešní vernisáže bych klidně mohl zkopírovat text, který jsem napsal u výstavy Zdeňka Janského. Ale já jsem si řekl ne. ... -
Ida Marie Hornová je prostějovská básnířka a fotografka. Její aktuální počin se jmenuje Míjení a jedná se o soubor fotografií, který vzni... -
Na naší poslední vernisáži NaPokraji 5 jsem mluvil o tom, že pro mne osobně je smysl Pokraje v alternativě k veřejným fotografickým č... -
Jsem snovač snů. Co to znamená? To se těžko vysvětluje. Lepší bude, když vás vezmu s sebou a ukážu vám to. Musíme počkat do veče... -
srkaje vývar z krysích kožíšků přemítám, co mne nejvíc bolí dones mi, prosím, trochu soli a jednu břitvu, Ježíšku… a holce, k...
Osobité,... Veľmi rád som videl, čítal...
OdpovědětVymazat"...kdy přišlo zděšení" ufff, brrrr.
OdpovědětVymazatZásah do černýho.
Díky
za mě také...zásah...ufff)
OdpovědětVymazatPoezie má být prožitá. Je to super.
OdpovědětVymazat