Ještě tě na sobě cítím
a pocit je to zvláštní
vždyť uběhlo jen pár okamžiků
kdy tisklo se tvé tělo k mému
a těžko říct
kdy přišlo zděšení
že více než na milování
je chuť na věšení
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Miláčku, prosím tě, vezmi mne daleko, třeba jen na výlet jídelním vozem. Až tam, kde jeřábi zpívají nad řekou, anebo alesp... -
všechna ta chvíle je zalitá v jantaru v přeletu draka nad ztichlým náměstím v barový stoličce vržený proti zdi v břízách a ... -
Vlasy mi šediví a brada prokvétá, cítím se jako host na vlastním karu... Ještě mi chvíli hraj... já budu poeta, Ty bílá v... -
Vladimír "Valokuva" Hudeček /1980/ Pražský rodák žijící v Kroměříži. Za život vystřídal několikero povolání, z nichž ne... -
Májový úplněk mi prohřívá kosti, až matčin obraz ze zdi tiše vyje... Brzy už! Za chvíli přijdou mí nejlepší hosti... Prasta...
Osobité,... Veľmi rád som videl, čítal...
OdpovědětVymazat"...kdy přišlo zděšení" ufff, brrrr.
OdpovědětVymazatZásah do černýho.
Díky
za mě také...zásah...ufff)
OdpovědětVymazatPoezie má být prožitá. Je to super.
OdpovědětVymazat