Otevřená výzva k mrdání

     Na naší poslední vernisáži NaPokraji 5 jsem mluvil o tom, že pro mne osobně je smysl Pokraje v alternativě k veřejným fotografickým či literárním webům, o nichž se dnes dá říci, že jsou spíše sociální sítí nežli "konzervárnou" kvalitních a autentických děl. Vedle tohoto vnímám jako důležité, aby se "umění" dostávalo na svět a k divákovi prostřednictvím skutečného života, tedy výstav, autorských čtení, happeningů...
     Jedním z takových počinů, jehož živé odhalení proběhlo právě na zmíněné vernisáži, je projekt dvou mladých dam. Jedna píše, druhá maluje. Spolu, na předem dané téma, vytvořily kompaktní dílo, ke kterému Vás nyní zvu. Přijměte Otevřenou výzvu k mrdání...




Na počátku prý byla hrabalovská osmisměrka...



Jorika Trundová - Otevřená výzva k mrdání

Hledá se Ježíš.
Dám Ti všechno, čemu věříš.
Zahrajem si osmi směry. Naučím tě prstoklad skrze vzpomínky na zhoubnost bílých rukou klavíristy Ladislava. Ven tam, sem ven, níž blíž, pojď výš.

První styk,
smyk,
tebe ve mně,
pro moment zadušení bílou vatou čirého nečistého štěstí. Vědomě v pokušení zakousnutí pyje. Snídat kremrole, potom je večeřet.
Nechat se vylovit z dnešního všedního.
Řekněme si otevřeně,
všechno o tom,
co si chceme...

Znám spousty slov pro jeden akt, to vzájemné splynutí v jednu postavu díky prosvitu našich bytostných paliv.
Vytvářet opojný randál v posteli, hledání správné polohy pro společnou diodaci, hledání bez kříže.

Tady je ta cesta k mrdání, jenž je otevřená a veřejnosti přísně povolená.
Cesta poznání, že občas – i my ženy – chceme být jen zakousnuté feny. 

Mira Taligová - Otevřená výzva k mrdání


2 komentáře:

Kam dál? Oblíbené příspěvky