jak ze dna hrobky bílá váza
odjištěná kulovnice
ošklivý úsměv staré psice
kterou jsem pro strach neodvázal
tak se má matka na mne dívá
bez paruky a s houskou v ruce
počítáme starý piva
a čas co nám byl prostě vnucen
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Za zvuku hudby jedových slin tančíš na oprátce něžně a hladce nevinně jak jehně na porážce. -
Na úvod týhle dnešní vernisáže bych klidně mohl zkopírovat text, který jsem napsal u výstavy Zdeňka Janského. Ale já jsem si řekl ne. ... -
Ruku v ruce tvé tělo v objetí točí se v kole sladkobolně cit v půli pasu svazuje až sráží vaz a slibuje že v kraji za duší ... -
Ida Marie Hornová je prostějovská básnířka a fotografka. Její aktuální počin se jmenuje Míjení a jedná se o soubor fotografií, který vzni... -
srkaje vývar z krysích kožíšků přemítám, co mne nejvíc bolí dones mi, prosím, trochu soli a jednu břitvu, Ježíšku… a holce, k... -
Na naší poslední vernisáži NaPokraji 5 jsem mluvil o tom, že pro mne osobně je smysl Pokraje v alternativě k veřejným fotografickým č... -
Jsem snovač snů. Co to znamená? To se těžko vysvětluje. Lepší bude, když vás vezmu s sebou a ukážu vám to. Musíme počkat do veče...
Spomenul som si na verše pána Ondruša (..."ako keď zvesíš obraz, bývali vtedy tváre, bledšie od steny"...)... tak podobne pôsobia na mňa tvoje verše k obrazu... hneď v úvode si ma postavil do pozoru, a vôbec si nepoľavil... teda, -pozerám do hlavne guľovnice... som nadšený ;-)
OdpovědětVymazatKaždý pivo je studna, má svou hloubku.
OdpovědětVymazat