Kočky jsou vrženy


9.4. 2018

Posbíral jsem ocásky a jejich stíny přidal do hrnce. Z probouzejícího se jarního světla jsem uvařil vývar.
Když jsem ten obraz pojídal, ozvalo se tlumené zamňoukání. Sladkokyselá chuť mi zavoněla u nozder.
Obraz je světlo za hranicí vůně a pachu.

3 komentáře:

Kam dál? Oblíbené příspěvky