aniMA

zlé JA
-zyky tvoria
MA
keď víchrim

počloveč MA
(NO!)

poMAly
 ako sa patrí

zdôvodni MA

prehltnem bolesti
kóMA
ÓM

svaly rozochveješ 

pôstni MA

vzbĺknem

ruky do hliny
nohy za nimi

ako MAgnety

TY

odčloveč MA
(počuješ?)

Jízda Valkýr



Sen o tom, jak se jako válečník účastním nějaké epické bitvy. Jsem to já, ale nejsem to já, tak někde napůl. Chvílemi bych rád zvítězil a vstoupil slavně do Ódinovy síně v Ásgardu, ale bitevní vřava skutečně nahání hrůzu. Můj sen nebyl dostatečně dlouhý, abych uvykl pohledu na roztříštěné lebky, odseknuté končetiny a potoky krve sic hrdinské, přesto nachlup stejné jako ta, kterou znám ze zabijaček. 

Vígríd se zve pláň,
poslední bojiště
Surta a starostlivých bohů.
Na sto honů
sahá všemi směry.
Toť úradkem určené kolbiště.


Uprostřed kolbiště, sám jako voják bývá vždy, mávám mečem, urputně a zoufale. Ten pocit samoty řeže. Jak mi ostří projede krkem a zkosí ji mi levé rameno, svým způsobem je to úleva. A když padnu do své vlastní krve, všímám si s pozoruhodnou bdělostí, že mé útroby se ze strachu vyprázdnily.

Žádná sláva.
Valkýry nepřiletěly.
Nebudu tedy trávit bujarý čas v síních Valhally.

Ale zas na druhou stranu mohu hrdinsky odejít do kterékoli smíchovské hospody na rundu piv.

Kam dál? Oblíbené příspěvky