vzpomínky
vadnou
dávná
vzplanutí tíží
srdce
chřadnou
Není
už popela
nehřeje
peřina
nehledá
tajemství
tvá
ruka u klína
Zbytečná slova
stravují
těla
zakletá ústa však
mluvit
by chtěla
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Welcome to the show Jednoho dne Rudy razantně vstoupil na scénu českých fotoserverů - vyvěsil fotografii s americkou vlajkou, na ko... -
Ruku v ruce tvé tělo v objetí točí se v kole sladkobolně cit v půli pasu svazuje až sráží vaz a slibuje že v kraji za duší ... -
21.1.2011. Jablonec nad Nisou. Koncert Psích Vojáků. Filip Topol ještě otírá rukávem krev z kláves, poslední akord, opona. Do šatny pak ... -
Kdybych chtěl vyfotografovat, jak pojídám chrousta, žádného chrousta bych k tomu nepotřeboval. Stačil by mi vlastní prst, světlo a nějaká z... -
Jsem snovač snů. Co to znamená? To se těžko vysvětluje. Lepší bude, když vás vezmu s sebou a ukážu vám to. Musíme počkat do veče... -
Na úvod týhle dnešní vernisáže bych klidně mohl zkopírovat text, který jsem napsal u výstavy Zdeňka Janského. Ale já jsem si řekl ne. ... -
Nekonečně inspirativní Katarína Orešanská a báseň, která inspiruje ji samotnou... -
už svoje drahé přikrýváme ticho je vrbám nad potokem kam kdosi mrštil bludný kámen na měsíc, který jedním okem spí podrásaný m... -
Situace je ještě komplikovanější. V té hře je až příliš mnoho postav. Nezná je všechny, přestože je sama tou hlavní.. Zdánlivě říd...
krása převeliká
OdpovědětVymazat