Ještě než do mě bodneš
a krk můj sevřeš v dlani
snad naposledy lehneš
si do důlku pod jamkami
Tam trpké plody mého břicha
snad znásobí tvou zlobu
snad budeš otcem mého ticha
snad znova zas a znovu
zdánlivé umírání
je to jen zdánlivé umírání
andělé spící s kurvičkami
na větvích stromů jako ptáci
je to jen zdánlivé umírání
když táhnou tiše uličkami
v dálce na křídlech se nám ztrácí
krátká báseň o podzimu
Zrovna, když zvonilo děvčátko odvedle,
vážně jsem přemýšlel, co ještě přestát.
Neboj se... Řeklo mi nápadně pobledlé.
Už to jde za náma po střeše města.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Welcome to the show Jednoho dne Rudy razantně vstoupil na scénu českých fotoserverů - vyvěsil fotografii s americkou vlajkou, na ko... -
Ruku v ruce tvé tělo v objetí točí se v kole sladkobolně cit v půli pasu svazuje až sráží vaz a slibuje že v kraji za duší ... -
Kdybych chtěl vyfotografovat, jak pojídám chrousta, žádného chrousta bych k tomu nepotřeboval. Stačil by mi vlastní prst, světlo a nějaká z... -
21.1.2011. Jablonec nad Nisou. Koncert Psích Vojáků. Filip Topol ještě otírá rukávem krev z kláves, poslední akord, opona. Do šatny pak ... -
Jsem snovač snů. Co to znamená? To se těžko vysvětluje. Lepší bude, když vás vezmu s sebou a ukážu vám to. Musíme počkat do veče... -
Na úvod týhle dnešní vernisáže bych klidně mohl zkopírovat text, který jsem napsal u výstavy Zdeňka Janského. Ale já jsem si řekl ne. ... -
Nekonečně inspirativní Katarína Orešanská a báseň, která inspiruje ji samotnou... -
už svoje drahé přikrýváme ticho je vrbám nad potokem kam kdosi mrštil bludný kámen na měsíc, který jedním okem spí podrásaný m... -
Situace je ještě komplikovanější. V té hře je až příliš mnoho postav. Nezná je všechny, přestože je sama tou hlavní.. Zdánlivě říd...
