Zrovna, když zvonilo děvčátko odvedle,
vážně jsem přemýšlel, co ještě přestát.
Neboj se... Řeklo mi nápadně pobledlé.
Už to jde za náma po střeše města.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kam dál? Oblíbené příspěvky
-
Ruku v ruce tvé tělo v objetí točí se v kole sladkobolně cit v půli pasu svazuje až sráží vaz a slibuje že v kraji za duší ... -
Welcome to the show Jednoho dne Rudy razantně vstoupil na scénu českých fotoserverů - vyvěsil fotografii s americkou vlajkou, na ko... -
21.1.2011. Jablonec nad Nisou. Koncert Psích Vojáků. Filip Topol ještě otírá rukávem krev z kláves, poslední akord, opona. Do šatny pak ... -
Jsem snovač snů. Co to znamená? To se těžko vysvětluje. Lepší bude, když vás vezmu s sebou a ukážu vám to. Musíme počkat do veče... -
Za Hanku to dnes řekne Haruki Murakami: "Věci kolem tebe jsou jen obrazem toho, co máš v sobě. A co máš v sobě, je jen obrazem toho, ... -
Kdybych chtěl vyfotografovat, jak pojídám chrousta, žádného chrousta bych k tomu nepotřeboval. Stačil by mi vlastní prst, světlo a nějaká z... -
Někdy je vídám v olomoucký Ponorce. Nesou věk mýho táty, jen ty dlouhý vlasy maj strčený za uchem, aby nerousaly po ubruse... -
18.12. 2013 ( z řeholních deníků pro Lázeňský host ) Prosincové mlhy pod mou kůži. Zaryjou se a vyjou. Na dlažbu padá můj podpatek a ... -
nespím ale přeci sním... o .... Kde je židle tam je stůl, tam je střecha tam je dům a tam je i domov...tam je život sním o...... -
Ale přátelé, s rozvahou - důchod je daleko, daleko, daleko a chcete dopadnout snad takhle? Ten dělá to a ten...
Pecka!
OdpovědětVymazatVelkej kus!
OdpovědětVymazat