Já a můj pes jsme hnali nocí...

 



Já a můj pes jsme hnali nocí...

ozvěnou zchřadlou v našich krocích

samotě hledat v parku lék

společným lovem Karkulek


Jedna z nich možná příliš smělá

si pod Jiráskem zapomněla

kalhotky a svůj kvítek bílý

dobrý už leda pro vázu


Oba jsme v tuhle strašnou chvíli

nad její krásou tiše vyli

spojeni poutem starobylým

krví a kusem provazu



5 komentářů:

Kam dál? Oblíbené příspěvky