25.11. (z vlastních deníků pro Lázeňský host) Rád bych mlčel přede všemi. Mlčet lze i výmluvně nebo hlasitě. Rovněž lihuprostě. Osobně patřím k vyznavačům mlčení sotva zaznamenatelného, jako když se sněhová vločka snáší do peřiny. Od rána se koupu v mléce. Chytám obrazy kolem sebe jako jazyk chameleona své saranče. Řev Žižkova, bazary s harampádím, poblitá herna…
Rok: 2012
Krasobruslař
Pořád vidím krasobruslaře jak tetuje do ledu znaky tajný vzkazy nebo klikiháky ach jak by chtěl aby tomu někdo rozuměl Občas se mu povede zachytit moře v spánku a nebo zlomený ptáky na nebi ale on by chtěl aby si s ním někdo vyprávěl Ta silueta na ledu bruslí jako o život a led pomalu…
My děti ze stanice Bullerbyn
Lukáš mi vyprávěl, že usnul, právě když vykrádal chatky. Byl hrozně unavený, našli ho tam policajti. Ležel na gauči, v náruči pytel s rádiem, do tváře svítili mu baterkou a na plakátě usmíval se opičák. My, děti z Bullerbynu…my děti ze stanice Bullerbyn… David se vrátil z Alžíru, živí se umejváním oken. Chodívá do čajovny,…
Marie!
Marie! Já nespím, jsem na cestě celou noc Já nejsem z těch, co prosí, ani ten, kdo žebrá o pomoc Pluji k tobě se stěžněm vztyčeným Mečem svým jdu si tě dobýt Věže kostelů se bortí a vlaky mění směr Na zem se snesla hejna ptáků bez křídel Moje loď se v bouři kymácí Do…
Sirény
Sobota 19.6. (z vlastních deníků, publikovaných v Lázeňském hostu) Rezavě bahnité kapky odpálené koly švédského volva na světlé blůzce a tváři krásné brunety. Oči má zabodnuté do lysiny obchodníka s dematerializovanými cennými papíry. Svou coup de grace dostávám i já. Vířivý pohyb tuponosého prodavače ovoce s trsem banánů v dlani na Pankráci. Kupuji pugét čerstvé petržele. Uslzená nákupní…
Výstražný znamení
Když slunce zapadlo nad šklebem města, výstražný znamení, který nikdo nebral vážně. Šel jsem po slepý ulici, která nikam nevedla, na jejím konci brány pekla či ráje, snadno mezi sebou zaměnitelný. Otočil jsem se zády proti krvácejícímu slunci. Byl to podvečer dalšího snu a všechno jakoby bylo nebylo. (Dg 307 k poslechu zde)
Nechoď sama do tmy…
…je noc, černá jako já sem černej uvnitř je noc a já chci všechno všechno anebo nic… (Priessnitz k poslechu zde)
Na Pokraji
Hudba srdce
hudba srdce skučí ve mně v lustru praskaj křišťály blány mozku duní temně k vřískotu mé píšťaly ticho svírá v ruce noty vyje na mne ze všech stran mává prackou do prázdnoty v rytmu křídel černých vran smrt a marnost ve mně bydlí v sále bez zdí úpí stesk netopýři svými křídly starají se o…