Na Pokraji

Menu
  • O NaPokraji
  • POKRAJANÉ
Menu

Nad soumrakem hippies

Zveřejněno v 14 ledna, 201315 května, 2022 od František Vrba
    
     Někdy je vídám v olomoucký Ponorce. Nesou věk mýho táty, jen ty dlouhý  vlasy maj strčený za uchem, aby nerousaly po ubruse. Z repráku hraje Dunaj a podrážka klepe do rytmu jak noha kapitána Achaba podpalubím Pequodu. Nemluví se o fotbale, spíš o tom, že v Topolanech  hraje za tejden Topol  a že Sorokinova Marína je nářez. Větráky krájí dech cigár, za okny mrzne. Občas někdo zaplatí a někdo sáhne po kytaře. 
     Ivan sem patří. Dokonce tu třináct let roztáčel pivo. Pak s pinglováním praštil a teď všechno srdce věnuje svý krásný  dceři  Marušce. Je autistka.  Ivan je z kmene chlapů, co víc jednají než mluví, ale když řekne, že za komanče dostal ránu obuškem, je jasný, že dostal aspoň dvě. Vodí Marušku na kluziště, na točenou kofolu, shání pro ni dobrovolníky a na bigbítech pod širým nebem nebo třeba na olomouckým náměstí spolu tancujou pogo a je jim docela jedno, kdo se diví a kdo jen dívá.  
     Mír a láska je sice v dnešním spěchu lehce použitý zboží a taky často bejvá pod mrakem. Ani Lennonovi kluci už se nevrátěj. Ale pořád chodí světem lidi s dobrou krví v srdci a pro ně je tahle fotka.

     

10 komentářů u „Nad soumrakem hippies“

  1. Rudy napsal:
    14 ledna, 2013 (2:51 pm)

    nadherny, cetl jsem jednim dechem,,,,SILA

    Odpovědět
  2. Andrej napsal:
    14 ledna, 2013 (3:31 pm)

    Krásne !!! Oboje obraz i slová !!! Ale tentokrát hlavne tie slová !!!

    Odpovědět
  3. Míra Z napsal:
    14 ledna, 2013 (4:01 pm)

    No Franto ,jdu něco dělat,protože mi vlhnou oči,jo

    Odpovědět
  4. Petr napsal:
    14 ledna, 2013 (5:26 pm)

    Tedy – jak píše Rudy – ani jsem očima neodbočil – hltal jsem to – parádní.

    Odpovědět
  5. Miloš Kostka napsal:
    15 ledna, 2013 (3:26 pm)

    Opravdu silné a dojemné….

    Odpovědět
  6. Anonymní napsal:
    15 ledna, 2013 (7:21 pm)

    Znám už trochu Ponorku a lidičky v ní mě vždycky fascinujou. Přes všechen ten povrchový "pach" je cítit strašná míra člověčenství.
    Jsem rád, že jsi se tak rychle zabydlel v tom našem kraji, že jsme tenkrát navštívili Ponorku…
    Těším se na další silné příběhy z undergoundu holomóckého, které jinde nezažiješ.
    Fotka to psaní výborně dokresluje.

    Odpovědět
  7. Martin Dobeš napsal:
    16 ledna, 2013 (12:14 am)

    Tvé psaní ve mně probouzí touhu vidět Olomóc, jak ho ještě neznám 🙂 Já totiž vlastně znám z tohoto města jen Hanáckou hospodu na náměstí a to tedy žádnej andrgraund nejni. Ale zas tam dělaj dobrou kachnu. Krásný, procítěný text a k tomu možná až příliš elegantní fotografie 🙂

    Odpovědět
  8. jiriza napsal:
    16 ledna, 2013 (9:15 am)

    silné čtení, co jiného k tomu říct

    Odpovědět
  9. Luboš napsal:
    16 ledna, 2013 (9:58 am)

    …zde jsou slova zbytečná …

    Odpovědět
  10. Anonymní napsal:
    18 ledna, 2013 (12:54 pm)

    … ako Luboš … Veľká paráda!
    palo

    Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kategorie

  • Barbora Nebeská
  • František Vrba
  • Host NaPokraji
  • Martin Dobeš
  • Vladimír Hudeček
Host Na Pokraji - Katarína Orešanská

Poslední příspěvky

  • Než zase zakousneš…
  • Teskné…
  • Jsem prošlé zboží
  • NA BŘEHU ZA MĚSTEM..
  • Držel jsi pevně má ramena
©2023 Na Pokraji